Shrnutí případu

//Shrnutí případu
Shrnutí případu 2016-02-29T16:00:59+00:00

 

ZATČENÍ A VĚZNĚNÍ

O půlnoci 13.9.1994 byl MUDr. Uzunoglu před svým bytem v Klapálkově ul. 13, Praha 4, zadržen skupinou maskovaných osob (jednalo se o příslušníky útvaru pro odhalování organizovaného zločinu). Zatčení řídil osobně kpt. Horák. Po zatčení byl MUDr. Uzunoglu vystaven fyzickému mučení, trýznění a psychickému teroru, což částečně přiznal i tehdejší ministr vnitra ČR Jan Ruml. V následujících dvou dnech byl vláčen po různých budovách Policie ČR a po svých objektech ve Středočeském kraji, kde probíhaly „domovní prohlídky“ (na některé nebylo ani soudní povolení). Vše se uskutečňovalo bez přítomnosti obhájce zadrženého. Jakékoliv spojení s ním nebylo panu Uzunoglu v této době umožněno – až do 16.9.1994, kdy panu MUDr Y.Uzunoglu – již v přítomnosti advokáta – v policejní cele v Kongresové ul. 2, Praha 4, jakýsi člověk, který se vůbec nepředstavil, položil dvě otázky a pak prohlásil, že na něj uvaluje vazbu. Každých 6 měsíců byla vazba prodlužována soudy různých stupňů, a to i nad rámec maximální dvouleté lhůty; poslední prodloužení vazby bylo usneseno přímo Nejvyšším soudem ČR.V průběhu dvou a půlleté vazby MUDr.Uzunoglu a jeho obhájci, ale i obhájci dalších spoluobviněných, podali desítky a desítky stížností, s jejichž obsahem se žádné státní zastupitelství, ale ani žádný soud ČR nikdy věcně nezabývaly.Dokonce i Ústavní soud ČR zamítl stížnost MUDr. Uzunogla, že od zadržení až do uvalení vazby byl zbaven svobody téměř 70 hodin (zákon tenkrát umožňoval zadržení pouze na 24 hodiny). Propuštěn na svobodu 12.3.1997.

ZATČENÍ A VĚZNĚNÍ OSTATNÍCH OBVINĚNÝCH

Spolu s MUDr.Y.Uzunoglu byli zatčeni tři další spoluobvinění, a to pánové M.Rauf Ozdemir, Haci Bulut a A.Gökmen. Po svých propuštěních ( byli propuštěni o 4,5 měsíců dříve než MUDr.Uzunoglu) – se obrátili na Cizineckou polici ČR se žádostí o prodloužení povolení k pobytu na území ČR, které jim propadlo v průběhu jejich vazebního „pobytu“. Splnili veškeré podmínky zadané ze strany Cizinecké policie (prostředky na financování svého pobytu, byt atd.), Cizinecká policie si však vyžádala vyjádření vyšetřovacích orgánů, zda je jejich pobyt v ČR pro další řízení v kauze nutný. Šéf týmu vyšetřovatelů mjr.J.Mareš z Úřadu vyšetřování hl.m.Prahy napsal Cizinecké policii ČR, že jejich „pobyt v ČR pro další řízení není nutný“. Toto vyjádření se nachází v trestním spise.Tyto osoby byly v důsledku toho nuceny opustit ČR, protože nezískaly prodloužení pobytu v ČR. Mjr. J. Mareš jako vedoucí týmu vyšetřovatelů musel vědět, že tyto osoby nejsou ani seznámeny se spisem, což je věc, která patří k základním právům obviněných, a musel též vědět, že po odjezdu těchto osob do jejich rodné země nebude již možno provést úkony, bez kterých lze pokračovat v trestním řízení a řádně a včas ho zakončit. Pan M.Rauf Ozdemir po svém nuceném návratu do Turecka byl několik měsíců léčen – mimo jiné přišel v průběhu vazby o 16 zubů, jako následek dekalcifikace (chybějící vápník ve stravě vazebních věznic), a měl i jiné zdravotní problémy, které potvrdili odborní lékaři. Tyto skutečnosti sdělil z Turecka jednak přímo, ale také prostřednictvím svého obhájce, orgánům činným v trestním řízení v ČR. Po léčení byl odveden do armády. Vojenská služba trvá v Turecku 20 měsíců, takže až do konce roku 1999 nemohl komunikovat s OČTR v ČR. I tato skutečnost byla úředně oznámena orgánům činným v trestním řízení v ČR (s veškerou oficiální dokumentací), záznam o tom je v soudním spise. Pan A.Gökmen po svém nuceném návratu do Turecka byl dlouhodobě hospitalizován, po několika operacích, ozařování atd. zemřel 25.5.1999 na následky nemoci, která nebyla včas v průběhu jeho vazebního pobytu v ČR diagnostikována a následně léčena. O úmrtí pana Gökmena informovali neprodleně OČTŘ jak obhájce pana Gökmena, tak i MUDr. Uzunoglu. Přesto bylo v trestním stíhání proti němu pokračováno. Český soud vydal na mrtvého A. Gökmana mezinárodní zatykač, protože se „nedostavoval“ k soudním líčením, v roce 2004, tedy pět let po jeho smrti. Mezinárodní zatykač byl zrušen poté, když turecké úřady odmítly zatykač přijmout s odůvodněním, že pan Gökmen je mrtev a poslaly českým orgánům kopii úmrtního listu. Pan H.Bulut po svém návratu do Turecka měl nehodu a byl více jak 1 rok hospitalizován. Do dnešního dne je invalidou, který bez pomoci nemůže ani chodit. I tento pán tyto skutečnosti systematicky oznamoval orgánům činným v TR v ČR. Kromě MUDr.Y. Uzunoglu žádný ze spoluobviněných nemluví česky.

MÁ PRAVDU MLUVČÍ VRCHNÍHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ ZADRAŽILOVÁ? [Zpráva z tisku (Právo, 10.03.2006)]

„Na celkové délce přípravného řízení se odrazil i přístup všech tehdy obviněných, nynějších obžalovaných,“ řekla Zadražilová. „Samotné seznámení s výsledky vyšetřování po jeho skončení si s ohledem na postoj obžalovaného Uzunoglua vyžádalo lhůtu od 20. ledna do 10. května 1997,“ vysvětlila. Obdobnými potížemi s prostudováním spisu a seznámením s výsledky vyšetřování byl podle ní poznamenán i přístup dalších tehdejších obviněných.
„Dlouhodobě se zdržovali v Turecku, na předvolávání reagovali omluvami a doloženými lékařskými potvrzeními a k jejich seznámení se spisem došlo až cestou právní pomoci v Turecku v říjnu 1999, tedy až po více než dvou a půl roce,“ konstatovala Zadražilová.

Dlužno konstatovat, že

  • v soudním spisu není překlad obžaloby do turečtiny či jiného jazyka. Zřejmě vůbec neexistuje. Seznámení s výsledky vyšetřování ostatních obžalovaných tedy nebylo technicky vůbec možné.
  • V říjnu 1999 byl jeden z obžalovaných (A.Gökmen) již pět měsíců mrtev, a tedy těžko mohl být seznámen s obžalobou.
  • Obžalovaní byli vykázáni z ČR, protože šéf týmu vyšetřovatelů mjr.J.Mareš z Úřadu vyšetřování hl.m.Prahy napsal Cizinecké policii ČR, že jejich „pobyt v ČR pro další řízení není nutný“.

PŮVODNÍ OBVINĚNÍ Z ROKU 1994

Mučení, příprava trojnásobné vraždy, nedovolené ozbrojování, podvody v obchodní činnosti.

  • Tak zvanými „podvody“ v obchodní činnosti se zabývaly obchodní soudy, které nenalezly v obchodní činnosti pana Uzunoglu nic protizákonného. Proto byla tato část obvinění vzata později zpět.
  • Protože pan Dr. Uzunoglu měl zbrojní pas, obvinění z nedovoleného ozbrojování bylo též vzato zpět. Ministr spravedlnosti ČR Kalvoda se dokonce v odpovědi na jednu z interpelací v PS omluvil za chybu, kterou udělaly v tomto směru OČTŘ.
  • Vyšetřovatelé nebyli schopni předložit jakékoliv indicie, které by mohly svědčit o přípravě trojnásobné vraždy. Proto i tato část původního obvinění byla stažena zpět už po čtyřech měsících, dne 10.04.1995 .
  • Zůstalo tedy jedno obvinění, a to z mučení.

Dle dnešní obžaloby, podané 18.1.2000 (tedy po pěti letech, čtyřech měsících a čtyřech dnech po zatčení obviněných !!!), která je opsána i s pravopisnými chybami z původní obžaloby z r.1995, nepřijaté Městským soudem v Praze a následně, po zamítnutí stížnosti městského státního zástupce (podané 1.11.1995) Vrchním soudem v Praze dne14.2.1996, měl: MUDr.Yekta Uzunoglu společně se svým synovcem R.Ozdemirem, H.Bulutem a A.Gökmenem mučit dne 8.9.1994 od 18:15 až do 02:00 hodin dne 9.9.1994 tureckého občana Gurkana Gönena alias Göksela Otana a dne 13.9.1994 od 18:00 do 22:00 hodin pány Osmana Bayhana a Sabana Percina.

K OTÁZCE ÚDAJNÉ TRESTNÉ ČINNOSTI

Jak vyplývá z úředních záznamů, nacházejících se v soudním spise, MUDr. Uzunoglu byl již před svým zatčením sledován ze strany policie ČR (důvody pro sledování nebyly dodnes vysvětleny). Vzniká tedy otázka, proč nebyl zadržen již při páchání údajného trestného činu.

ÚDAJNÉ MUČENÍ MEZI 18,15 hod. DNE 8.9.1994 A 02.00 hod. DNE 9.9.1994

MUDr.Y.Uzunoglu společně s panem R.Ozdemirem, H.Bulutem a A.Gökmenem jsou obžalováni, že večer od 18:15 hod. dne 8.9.1994 do 02.00 hod. dne 9.9.1994 mučili tureckého občana Göksela Otana alias Gurkana Gönena v Praze 4, v Chodově, v ulici Chemická 951, kde byly kanceláře obchodní společnosti Dr. Y.Uzunoglu.Existuje však svědectví (výslech uskutečnila policie s velkou neochotou až několik měsíců po zatčení pana Uzunoglu a dalších), a to pana ing. Jíry, pana ing.Kováčika a pana ing.Valdy, kteří potvrdili, že MUDr.Y.Uzunoglu byl v ten večer, tj. 8.9.94 s nimi do 22.00 až 22:30 v Hotelu Diplomat v Praze 6. Ve spise se nachází dokonce účtenka z tohoto hotelu s udáním času. Servírka tohoto hotelu před kamerami televize potvrdila, že pan Yekta Uzunoglu byl v tento večer v Hotelu Diplomat. Dr. Uzunoglu odvezl z hotelu Diplomat p.ing Valdu na nám. I.P.Pavlova, kde ho vysadil a dále odjel do svého bytu v Praha 4, Klapálkova 13. Paní JUDr.Dana Kořínková svědecky potvrdila, že od 22:30 dne 8.9.1994 volala opakovaně do bytu MUDr.Y.Uzunoglu a mluvila s ním telefonicky. Navíc dne 23.3.2006 v průběhu soudního líčení paní Dana Jelínková potvrdila, že onu noc přijela do bytu MUDr.Y.Uzunoglu a zůstala tam až do ranních hodin. Stejný večer MUDr.Yekta Uzunoglu volal ze svého bytu do Turecka a mluvil s tehdejším ministrem vnitra Turecké republiky a bratrem tohoto ministra panem M. Sezginem. Tyto osoby nikdy nebyly vyslechnuty. Dr. Uzunoglu ihned po svém zatčení žádal, aby si vyšetřovatelé vyžádaly z Telecomu výpis telefonátů z jeho bytu z onoho večera a noci. Jeho žádosti nikdy nebylo vyhověno. Spoluobžalovaný M.R.Özdemir byl celou inkriminovanou noc se svým spolubydlícím panem Vedatem Degerem, se svou přítelkyni J.Hroudovou a panem M.Bulutem ve svém bytě nedaleko od bytu Dr. Uzunoglu, což bylo opakovaně potvrzeno při výsleších těchto čtyř osob.

ÚDAJNÉ MUČENÍ DNE 13.9.1994

Dle současné obžaloby měl MUDr.Yekta Uzunoglu mučit dne 13.9.1994 od 18:00 do 22:00 hodin společně se svým synovcem R.Özdemirem, H.Bulutem a A.Gökmenem pány Osmana Bayhana a Sabana Percina.Obžaloba je naprosto nesmyslná a negramotná v řadě bodů:

  • pan M.R. Özdemir byl zadržen již ve 13:30 dne 13.9.1994. Policejní protokol o jeho zadržení je v soudním spise. Trestní čin mučení mezi 18.00-22.00. hodinou mohl tedy pan M.R. Özdemir páchat pouze se svolením a pod dohledem policie ČR(!) .
  • MUDr.Y.Uzunoglu byl celý den 13.09.1994 (od ranních hodin až do půlnoci) ve společnosti zástupců společností Boots, Vepa, pana PhDr.Tomáše Vrby, Jaroslava Kořána a dalších nejméně 6 osob. Policie odmítala vyslechnout svědky.
  • Přestože obhajoba od 14.09.1994, tj. od prvního dne zadržení pana MUDr.Y.Uzunoglu, poukazuje na absurditu tohoto obvinění a přestože se ve spisovém materiálu nacházejí účtenky dvou podniků – restaurace Fakhreldine a Jazz Klubu Reduta, kde se MUDr.Y.Uzunoglu se svými obchodními partnery v inkriminované době nacházel, soudní řízení pokračuje.
  • Zástupci anglické farmaceutické společnosti Boots i zástupci turecké kosmetické společnosti Vepa – když se dozvěděli prostřednictvím Amnesty International na podzim roku 1994, že MUDr. Y. Uzunoglu se nachází ve vazbě a je obviněn, že dne 13.9.1994 mezi 18:00 a 22:00 hodinou měl spáchat nějaký trestný čin – ze své vlastní iniciativy se obrátili na českou ambasádu v Londýně a na český konzulát v Istanbulu se žádostí o podání svých vlastních vysvětlení a výpovědí. Tyto jejich žádosti byly ze strany výše jmenovaných zastupitelských úřadů ČR zamítnuty. Následně se tyto osoby obrátily na notáře svých zemí, kde vyhotovily „čestná prohlášení“ potvrzující svou účast v obchodních jednáních a na následné oslavě, konané dne 13.9.1994 až do nočních hodin společně s MUDr.Y.Uzunoglu. I tato skutečnost je ze strany státního zastupitelství úmyslně ignorována. Za 12 let nic, aby v případě pochybnosti pořídilo výpovědi výše jmenovaných osob, a to i přes pozdější závazné pokyny Vrchního soudu v Praze.
  • Přes závazné pokyny Vrchního soudu v Praze svědci MUDr.Yekty Uzunoglu na inkriminovaný večer (kdy měl podle obvinění někoho mučit mezi 18.-22. hodinou dne 13.9.1994) nebyli vyslechnuti do dnešního dne (tedy po dvanáct let!). Jedná se o zástupce anglické farmaceutické společností Boots, paní Rosemarie Bone – Společnost BOOTS, Velká Britanie, a paní Karen Long, Boots Healthcare International, a též turecké kosmetické společnosti VEPA (pan Hakan Kirimli, , obchodní ředitel společnosti VEPA a Vedat Oztorhan, generální ředitel společnosti VEPA).

SVĚDEK-AGENT -POŠKOZENÝ GÖKSEL OTAN ALIAS GÜRKAN GÖNEN

Státní zastupitelství opřelo obžalobu o výpověď jedné jediné osoby, a to tureckého občana, který žil v ČSSR, ČSFR a ČR na falešnou identitu.

Dle zprávy Inspekce MV ČR turecký občan Gürkan Gönen alias Göksel Otan – pracoval jako agent přímo pro kpt. Horáka, který řídil akci zatčení MUDr. Uzunoglu. Nutno poukázat, že výpovědi Gürkana Gönena alias Göksela Otana se měnily od výslechu k výslechu. Svědek-agent-poškozený Gürkan Gönen alias Göksel Otan byl podroben psychologickému vyšetření (doc.PhDr.Jana Vymětala, soudního znalce z oboru psychologie, posudek vyhotoven 1.2.1995): ” Z psychologického hlediska a při celkovém posouzení je osobnost sv. Göksela Otana akcentovaná až anomální. Tento svéráz, odpovídající širší normě, je tvořen jeho zvýšeným sebevědomím a sklonem k dobrodružnosti .” ” Pokud jde o obecnou věrohodnost výpovědí, znalec upozorňuje, že posouzený žil po mnoho let pod falešným jménem a s falešnými doklady, je tedy schopen velmi dobře předstírat a uvádět skutečnosti, jež nejsou pravdivé “. Není navíc obtížné zjistit, že tento svědek-agent-poškozený byl obchodním společníkem minimálně jedné osoby (Nurettin Cil), odsouzené v SRN, v Rakousku a v ČR za padělání peněz , bankomatových karet, dokladů a za další trestné činy.Tento cizí občan, žijící v Praze, pouze několik desítek metrů od policejní služebny, se již po páté nedostavil k soudu k podání svědectví, a orgány činné v TŘ nejsou schopny ho předvést.

ZNALECKÝ POSUDEK O PORANĚNÍCH POŠKOZENÝCH OSOB

byl vypracován znalcem v oboru zdravotnictví panem MUDr. Michalem BERANEM. Z jeho výslechu při hlavním přelíčení dne 23.3.2006 vyplynulo, že tento znalec tři poškozené vůbec neviděl a posudek vypracoval na základě nečíslovaných zpráv Nemocnice MV a fotografií končetin, ze kterých nebylo jasno, komu tyto končetiny patří. I znalec připustil, že tyto fotografie nesplňovaly ani základní pravidla kriminalistiky. Jednoho z poškozených viděl až po šesti měsících, kdy nezůstaly skoro žádné stopy po poraněních. Věrohodnost a objektivnost tohoto znalce byla silně zpochybněna informací, kterou znalec před soudem potvrdil, že ač je bratrem muže, který unesl dopravní letadlo do ciziny a přitom zabil pilota – otce tří dětí ( viz příběhy majora Zemana, díl 29), bylo mu umožněno pravidelně doprovázet do západních zemí čs. sportovní tým.

VÝSLECHY „POŠKOZENÝCH“ A JEJICH DALŠÍ POSTUP

První výslechy poškozených – Osmana Bayhana a Sabana Percina – byly pořízeny na Policii ČR (září-říjen 1994). U výslechu tlumočila (bez tlumočnického průkazu a jakéhokoliv oprávnění) družka (později manželka, později bývalá manželka) tureckého občana Göksela Otana alias Gurkana Gönena, vystupujícího v roli policejního agenta, korunního svědka a poškozeného. Jak Městský soud v Praze, tak i Vrchní soud v Praze, označily tyto prvotní výslechy, na kterých je postavena jak původní tak i dnešní obžaloba, jako věc nepoužitelnou pro trestní řízení.Dále.

Když se pan Osman Bayhan a Saban Percin dozvěděli, že MUDr.Y.Uzunoglu a spol. jsou obviněni i z toho, že je měli dne 13.9.1994 mučit, obrátili se již v říjnu 1994 na obhájce obviněného MUDr.Y.Uzunoglu a popsali vlastnoručně a ve své mateřštině celou skutečnost a poukázali na absurditu tohoto obvinění vůči MUDr.Y.Uzunoglu a spol.

Pánové Osman Bayhan a Saban Percin byli vzápětí donuceni policií, aby opustili ČR. Pánové Osman Bayhan a Saban Percin, tedy osoby „poškozené“ podle obžaloby ve věci MUDr Uzunogla a spol., potvrdili v Turecku TŘIKRÁTpoprvé v prohlášení ve své mateřštině u tureckého notáře, podruhé na vlastní žádost u Vrchního státního zastupitelství v Turecké republice a potřetí při výslechu na Vrchním státním zastupitelství TR (na žádost Vrchního státního zastupitelství z Prahy), svá tvrzení, že obžalovaní MUDr.Y.Uzunoglu a spol. proti nim žádnou trestnou činnost nespáchali. Státní zastupitelství však tuto skutečnost ignoruje a stále trvá na jejich výpovědích ze září 1994 (viz výše), označených nejen MS v Praze, ale i VS v Praze jako „procesně nepoužitelné“ !!!!

Přestože obhajoba od 14.09.1994, tj. od prvního dne zadržení pana MUDr.Y.Uzunoglu, poukazuje na absurditu tohoto obvinění a přestože se ve spisovém materiálu nacházejí účtenky dvou podniků – restaurace Fakhreldine a Jazz Klubu Reduta, kde se MUDr.Y.Uzunoglu se svými obchodními partnery v inkriminované době nacházel, soudní řízení pokračuje. Pokračuje i přes to, že zástupci anglické farmaceutické společnosti Boots i zástupci turecké kosmetické společnosti Vepa – když se dozvěděli prostřednictvím Amnesty International na podzim roku 1994, že MUDr. Y. Uzunoglu se nachází ve vazbě a je obviněn, že dne 13.9.1994 mezi 18:00 a 22:00 hodinou měl spáchat nějaký trestný čin – ze své vlastní iniciativy se obraceli na českou ambasádu v Londýně a na český konzulát v Istanbulu se žádostí o podání svých vlastních vysvětlení a výpovědí. Tyto jejich žádosti byly ze strany výše jmenovaných zastupitelských úřadů ČR zamítnuty. Následně se tyto osoby obrátily na notáře svých zemí, kde vyhotovily „čestná prohlášení“ potvrzující svou účast v obchodních jednáních a na následné oslavě, konané dne 13.9.1994 až do nočních hodin společně s MUDr.Y.Uzunoglu. I tato skutečnost je ze strany státního zastupitelství úmyslně ignorována. A neudělalo za 12 let nic, aby v případě pochybnosti pořídilo výpovědi výše jmenovaných osob, a to i přes pozdější závazné pokyny Vrchního soudu v Praze.

Přes závazné pokyny Vrchního soudu v Praze svědci MUDr.Yekty Uzunoglu na inkriminovaný večer (kdy měl podle obvinění někoho mučit mezi 18.-22. hodinou dne 13.9.1994) nebyli vyslechnuti do dnešního dne (tedy po dvanáct let!).

CHRONOLOGIE HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ

13.9.1994 – zatčení MUDr Uzunoglu a spoluobviněných

září 1994 až srpen 1995 – výslechy obžalovaných

7.9.1995 Městské státní zastupitelství v Praze ( JUDr. Stanislava Špirková), podalo u Městského soudu v Praze obžalobu na MUDr.Yekta Uzunoglu a spoluobviněné.

03.10.95 usnesení Městského soudu v Praze o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Městskému státnímu zastupitelství se ukládají závazné pokyny (např. výslech poškozených a svědků v zahraničí). Prvotní výslechy, na kterých je stavěna obžaloba, se označují jako „procesně nepoužitelné“

01.11.95 Městské státní zastupitelství podává stížnost proti usnesení Městského soudu ze dne 3.10.95 o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, odůvodněna dne 13.11.95

14.02.96 Vrchní soud v Praze zamítá stížnost státního zástupce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.10.1995. O této stížnosti musel jednat Vrchní soud v Praze, který rozhodnutí Městského soudu ve věci nejenom potvrdil, ale uložil Městskému státnímu zastupitelství v Praze další úkony v případě, že chce pokračovat v trestním řízení. K závazným pokynům Vrchního soudu v Praze na adresu Městskému státnímu zastupitelství patřil mimo jiné výslech poškozených a svědků nacházejících se mimo území ČR.

Na základě tohoto rozhodnutí byli jak poškození, tak i svědci v rámci mezinárodní právní pomoci vyslechnuti v Turecké republice. Turecké velvyslanectví v Praze doručilo tyto výslechové materiály 9.9.1996 diplomatickým kurýrem Nejvyššímu státnímu zástupci – pobočka Praha – který následně postoupil tyto materiály Městskému státnímu zástupci v Praze. Tyto materiály byly procesně natolik závažné vzhledem k obviněním, že Městské státní zastupitelství z výkonu své funkce mělo okamžitě zastavit trestní stíhání obviněných

12.3.1997 MUDr. Uzunoglu propuštěn z vazby. (Spoluobvinění byli propuštěni o 4.5 měsíce dříve (cca))

18.1.2000 Podána obžaloba

15.1.2003 Ministerstvo Spravedlnosti ČR předává stíhání MUDr. Uzunoglu a spol. do Turecké republiky

1.9.2003 Turecké orgány vrací kauzu MUDr. Uzunoglu a spol. zpět Ministerstvu spravedlnosti ČR

25.9.2003 Obvodní soud pro Prahu 4 zastavil trestní stíhání podle úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vzhledem k tomu, že tento proces trvá nepřiměřeně dlouho (přes 9 let) „ačkoliv se nejedná o věc, která by svou složitostí výrazně vybočovala z obvyklého rámce projednávaných trestních věcí“. Proti tomuto rozhodnutí podána stížnost v zákonné lhůtě 3 dnů MUDr.Y.Uzunoglem.

8.1.2004 Městský soud stížnosti vyhověl.

25.6.2004 se konalo první hlavní líčení, do 23.3.2006 se konalo 7 stání, většinou zcela neúspěšných, protože Obvodní soud neumí zvát svědky ze zahraničí, během 7 stání nedokázal zajistit přítomnost korunního svědka-agenta-poškozeného, ačkoliv tento bydlí v Praze necelých 100 m od policejní stanice.

František Janouch, Praha, 8-11.04.2006

Červenec 2007 – Městský soud v Praze ho po třinácti letech v plném rozsahu očistil ze všech obvinění.