Je to pro nás srdce Kurdistánu a jsme připraveni o něj bojovat, říká kurdský lékař o Kirkúku.
Kurdistán považuje většina Iráčanů za součást jejich země. Kurdové ale hodlají za svůj vlastní stát bojovat.
Nadšení z výsledků referenda o samostatnosti Kurdistánu netrvalo mezi kurdskými obyvateli Iráku dlouho. Irácké jednotky před několika dny obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí a kde většina jeho obyvatel v referendu hlasovala pro Kurdistán.
„Kurdové se budou snažit získat Kirkúk zpět,” říká kurdský lékař Yekta Uzunoglu. „Je to pro nás srdce Kurdistánu a jsme připraveni o něj bojovat,” říká Uzunoglu.
Většina iráckých občanů nechce samostatnost Kurdistánu, protože ho považuje za součast Iráku, oponuje Kurdovi irácký novinář Ammar Ali Almusawee. „A Kurdové by byli velmi nezodpovědní, kdyby chtěli bojovat proti irácké armádě, podle všeho by prohráli. Protože, když bychom šli do války, tak by zahynulo mnoho vojáků,” říká Almusawee.
Kurdové se v referendu vyslovili přesvědčivou většinou 92 procent hlasů pro nezávislost Kurdistánu. Podle irácké vlády bylo ale referendum protiústavní. Bagdád proto vyzval představitele kurdské vlády, aby výsledky referenda zrušili. Proti samostatnosti Kurdistánu se vyslovily i Spojené státy a země jako Turecko, Írán nebo Sýrie, které se obávají, že se o získání samostatnosti budou snažit i významné kurdské menšiny v jejich zemích.
V oblasti roste napětí úměrně tomu, jak irácká vláda začala přijímat kroky vedoucí k izolaci kurdské autonomní oblasti. Bagdád zablokoval mezinárodní letecké spojení s Kurdistánem a chystá se převzít násilím kontrolu nad hranicemi autonomie se sousedními státy. Iráčtí vojáci také získali pod svou kontrolu Kirkúk. Boje o město s 850 000 obyvateli, okolo kterého se nachází významné ropné vrty, si údajně vyžádaly několik mrtvých na obou stranách konfliktu. A řada Kurdů následně město opustila.
Nestačí dělat správné věci, je potřeba je dělat správně. Pokud by vedení KRG jednalo diplomatičtěji, možná by kurdští pešmergové byli v Kirkúku ještě dnes. Nebo by alespoň nemohlo být obsazení Kirkúku a dalších oblastí inzerováno jako reakce na separatistické referendum. Navíc vzhledem k blížícím se prezidentským a parlamentním volbám (nyní zrušeným či odloženým?) se nabízí otázka, zda nešlo o součást předvolební kampaně. Neměla by takové referendum vyhlašovat spíše nově zvolená reprezentace po dohodě všech hlavních sil? A po posouzení možných následků i reakcí na ně? Nebylo by lepší počkat s ním na dočištění Iráku od zbytků Deaše, což by samo nastolilo otázku co dál?
Assad vyhlašuje, že po obsazení zbytku území Daeše je dalším cílem Raqqa. Doufám, že rojavská diplomacie, založená na jednotě kurdsko-arabské aliance Demokratické Sýrie (čili těch, co nechtějí Assada ani Erdogana) bude ve svých cílech úspěšnější.