39.PSP 256/32 15. února 1996 Ku/VSC Kú
Předseda PSP Milan Uhde: Konstatuji, že, páni poslanci Oldřich Vrcha a Milan Loukota nejsou v této chvíli přítomni. Ztrácejí tudíž pořadí a jejich přihlášky propadají. Na řadě je pan poslanec Jiří Drápela, který bude interpelovat ministra Jana Rumla. Může se ujmout slova.
Poslanec Jiří Drápela: Dámy a pánové, vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážený pane ministře, dne 29. listopadu 1995 jsem se na vás obrátil s písemnou interpelací v záležitosti porušování lidských práv Českou policií při zatčení a vyšetřování Dr. Uzunoglu. V této kauze vystupuje jako hlavní poškozený a svědek turecký občan Geksel Otan, jehož pravé jméno je ovšem Girkan Gonen, což bylo několikrát konstatováno v našich masmédiích.
V rámci doplňující interpelace se na vás obracím s dotazem, zda o této skutečnosti víte. V případě, že ano, kladu otázku, co jste vy a pracovníci Ministerstva vnitra učinili pro to, aby se po naší republice nemohli pohybovat cizí státní příslušníci s falešnými doklady.
V písemné odpovědi na moji interpelaci jste konstatoval vinu Dr. Uzunoglu na spáchání trestného činu zpronevěry. Cituji: “když se ke škodě cizího majetku obohatil nejméně o 28 mil. Kč”. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl vynesen pravomocný rozsudek o vině jmenovaného, táži se, z jaké oblasti práva jste čerpal pravomoc, která by vás opravňovala k vyjádření tohoto stanoviska. Cožpak v České republice neplatí presumpce neviny? Vždyť článek 40 odstavec 1 Listiny základních lidských práv a svobod,která je součástí ústavního pořádku České republiky, uvádí: jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. V odstavci 2 je pak uvedeno: Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.
Jako disident jste požadoval dodržování lidských práv pro stíhané občany i pro sebe. Pročnyní, když jste představitelem vládní moci aministrem vnitra, se děje totéž, co se dělo za totality? Děkuji.
39.PSP | 257/1 | 15. února 1996 |
bb /bb
Předseda PSP Milan Uhde: Pane poslanče, čas vypršel.
Poslanec Jiří Drápela: Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr Jan Ruml odpoví na tuto ústní interpelaci. K další interpelaci se připraví opět pan poslanec Vratislav Votava.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, trochu nechápu ostrý tón pana poslance Drápely a taková nepřiměřená slova, že se sem vrací totalita atd. Už jsme to tady jednou slyšeli. Nevím, co se vám stalo, to asi televize takhle působí. Vůbec tomu nerozumím.
Causa dr. Uzunoglu je trestní věcí a velmi obtížně se tady ve sněmovně o ní hovoří. Jako ministr vnitra nemohu zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení, nedělám to, ani dělat nemohu a nebudu. To je právě rozdíl mezi minulostí. Nemohu zasahovat do vyšetřování tohoto velice složitého případu.
Samozřejmě, že i já jsem dostal celou řadu dopisů od pana dr. Uzunoglu. Tyto dopisy mně postoupil pan premiér Klaus, mistopředseda vlády Kalvoda. Těmto lidem jsem odpovídal a odpověděl jsem vám na interpelaci, jak jsem odpovědět mohl. Nechával jsem přešetřit celou řadu okolností, které souvisí s trestním stíháním pana dr. Uzunogla. Mimochodem dnes je věc ve stádiu, že byla podána obžaloba, kterou Městský soud vrátil státnímu zastupitelství k došetření. Státní zastupitel se odvolal a vrchní soud posuzuje nyní toto odvolání. Tato věc s sebou skutečně nesla celou řadu problémů od začátku. Došlo i k některým pochybením vyšetřovatelů hlavně v začátku vyšetřování. To bylo konstatováno i v odpovědi vám a byly z toho vyvozeny velmi přísné důsledky. Došlo i k pochybení. V jednom případě byl neoprávněně zadržen dopis pana Uzunogla z věznice atd. Jinak jeho korespondence je četná. Asi 700 dopisů již napsal všem možným státním orgánům, občanům atd.
(pokračuje Ruml)
Je to komplikovaný případ, ve kterém skutečně jako svědek vystupuje člověk, o kterém jste hovořil, který zde používal falešné doklady. Já o té skutečnosti vím a vím, že o ní ví také
39.PSP | 257/2 | 15. února 1996 |
bb /bb
ředitel cizinecké policie, v jehož kompetenci tato věc je a cizinecká policie tuto věc řeší. Zcela jistě ji vyřeší. Je to zkomplikováno tím, že pan Geksen nebo Gurken Ota nebo jaké je jeho pravé jméno, nevím, které z těch dvou mám vybrat, že požádal o udělení statutu uprchlíka, což je situace, která tyto lidi dává do zvláštního režimu, kdy se třeba proti nim nemůže postupovat jako proti běžnému cizinci, to znamená nemůže být vyhoštěn do země původu, pokud odůvodněním této žádosti o statut uprchlíka byla obava, že by mohl být ve své domovské zemi zatčen, atd.
Věc je v šetření, cizinecká policie ji šetří. Ředitel cizinecké policie o ní ví a předpokládám, že je to naprosto ojedinělý případ, který má svoji historii a že vyřeší ji tak, aby u nás nepobíhal ani jeden cizí státní příslušník s falešnými doklady.
Tolik asi k tomu, co se týká formulace v interpelaci vám. Vy jste si ji vysvětlil takto. Já jsem ji převzal od vyšetřovatele. Jak víte z trestního řádu, pouze vyšetřovatel může informovat o postupu vyšetřování, o stavu trestního řízení. Vyšetřovatel mně tuto formulaci poskytl, já jsem ji vtělil do interpelace. Rozhodně jsem tím nemyslel, že pan Uzunoglu je již předem vinen. O vině nerozhoduji já, ale nezávislý soud. Pokud vy jste to takto pochopil, tak jste asi měl takový důvod k chápání této věty. Myslím, že pokud byste chtěl, že jste ji mohl pochopit i jinak. Převzal jsem dikci vyšetřovatele, který je jediný oprávněný se k těmto věcem vyjadřovat.
Chtěl bych jenom říci, že skutečně případ pana Uzunoglu – mluvil jsem s jeho obhájcem, který mne navštívil v této věci – je velice složitý. Pro mne je nemožné do případu dohlédnout. Neviděl jsem nikdy trestní spis. Není to možné, abych takto vstupoval do trestních záležitostí a také mně na tom udivuje celá řada věcí. Člověk, když vezme v úvahu soustava orgánů činných v trestním řízení, že vyšetřovatel vyšetřuje, státní zástupce činí dozor nad
(pokračuje Ruml)
vyšetřováním a o vazbě rozhoduje nezávislý soudce, tak spolčení těchto tří institucí proti jednomu konkrétnímu člověku mně připadá tak nepravděpodobné, že mně to umožňuje, abych vůbec tento případ, velice zvláštní,pojímal ještě jako případ v rámci zákonů naší země.
Tolik asi moje odpověď na vaši interpelaci.
39.PSP | 257/3 | 15. února 1996 |
bb /bb
Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Drápela se hlásí, aby využil své příležitosti položit jednominutový doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený pane ministře, nikdo nechce, abyste zasahoval do trestního řízení. To mne vůbec nenapadlo. Já jsem chtěl pouze znát odpovědi na mé otázky, Jelikož v minulé odpovědi mně dlužíte odpovědět, jaká opatření učiníte, aby příslušníci Policie České republiky nemučili a neponižovali zadržené osoby při výsleších. Dnes je to pan Uzunoglu, zítra to mohu být já, pozítří vy. Domnívám se, že v demokratickém státě by k tomu nemělo docházet. Vy jste v první odpovědi na mou interpelaci přiznal sice pouze dvě hodiny, ale pan Uzunoglu tvrdí 8 hodin, že byl přivázín k ústřednímu topení. To by se zkrátka stávat nemělo.
Předseda PSP Milan Uhde: Pan ministr vnitra Jan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane poslanče, vy si nedáte říci a budete pořád ve svých ostrých slovech pokračovat. Musím se vážně ohradit proti takovým slovům jako je mučení a trýznění. Musím se vážně ohradit a jestli máte o tom poznatky, tak jste povinen podat trestní oznámení na toho, kdo takto s touto osobou zacházel. Jste povinen podat trestní oznámení, pokud máte důkazy o tom, že někdo byl v našich věznicích mučen nebo trýzněn. Já jsem, odpovídal, že neoprávněně policie připoutala pana dr. Uzunoglu na 2 hodiny k ústřednímu topení. Z toho byly vyvozeny velice přísné důsledky. Nemluvte mně tady o mučení a o trýznění. Pokud důkazy máte, jste povinen předat je orgánům činným v trestním řízení. Nedělejte tady takové shaw před kamerou.