Závěrečná řeč pana JUDr. Vl. Jablonského / inkviziční princip

///Závěrečná řeč pana JUDr. Vl. Jablonského / inkviziční princip
Závěrečná řeč pana JUDr. Vl. Jablonského / inkviziční princip 2016-01-15T15:55:49+00:00

Vážený pane předsedo, vážený senáte obvodního soudu,

já jsem si opravdu se zájmem přečetl záznam toho, co tady povídal včera pan státní zástupce a s ještě větším zájmem jsem dneska vyslechl jeho, řekl bych, plamennou obhajobu obžaloby. Má to asi ta obžaloba zapotřebí, aby se bránila, protože to je skutečně ostuda. Píše rok 2007 a zde u soudu je obžaloba Obvodního státního zástupitelství pro Prahu 4, která k tomuto soudu byla podána dne 25.01.2000. To je už druhá obžaloba. Pan státní zástupce se opomněl zmínit, že státní zastupitelství podalo obžalobu na pana doktora Uzunoglu již v roce 1995, tehdy ho obviňovali z těchto deliktů, z nichž ho obviňují tady dnes a také ho obviňovali z řady hospodářských deliktů. Ještě předtím než na něj podali tuto obžalobu, tak byl pan doktor Uzunoglu také obviněn pod dozorem státního zastupitelství z přípravy tří vražd. Ty zavražděné osoby měly úzký vztah k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Zavražděna měla být matka zdejší soudkyně, pardon, zavražděna měla být zdejší soudkyně a její manžel a zavražděna měla být dcera té zdejší soudkyně, se kterou pan doktor Uzunoglu kdysi měl nějaké intimní vztahy. O tom se pan státní zástupce tady nezmínil, že jaksi doztracena vyšumělo obvinění ze tří vražd. Jeden z těch svědků, jichž se tady obžaloba tak plamenně dovolává,  přitom v přípravném řízení podrobně popisoval, jak pan doktor Uzunoglu tu vraždu připravoval, jak přivezl nějaké speciální turecké jedy nebo jiné chemické přípravky, které měly sloužit k usmrcení těch lidí a k zamezení odhalení toho vraha. Opravdu se to čte jako detektivka, já tady nechci nikoho unavovat tím, že budu podrobně popisovat to, z čeho byl můj klient obviněn a z čeho nakonec nebyl obžalován, ale ono to o té úrovni toho přípravného řízení a o úrovní policejního vyšetřování vypovídá, domnívám se, nejcharakterističtějším způsobem. Doktor Uzunoglu byl držen 31 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Byl tam držen dokonce v době, kdy ta obžaloba byl již v roce 1995 podána, byl tam stále držen v době, kdy krajský soud k němuž byla podána, protože byl věcně příslušný kvůli těm hospodářským deliktům, tu obžalobu vrátil státnímu zástupci jako naprosto nedostatečně vypracovanou pro tak hrubé vady přípravného řízení, že vůbec nebylo možno tu obžalobu projednat. Státní zástupce si proti tomuto postupu soudu podal ještě stížnost, velmi drze. Dostalo se mu ledové sprchy od Vrchního soudu v Praze, to je prosím pěkně o dvě instanční úrovně nad tímto soudem, který již tehdy v tom roce 1995 jasně řekl tomu státnímu zástupci „Vy jste se dopustili a ti policisté pod Vaším dozorem se dopustili takových nezákonností, že to opravdu hraničí s tím, aby byli trestně stíháni“. A dneska nám tady pan státní zástupce jako velké vítězství obžaloby přednáší, že nikdo nebyl obviněn, že nebylo dosud rozhodnuto o vině nikoho z těch darebáků policistů, kteří ho zatkli a falešně obvinili, drželi ve vazbě pod dozorem státního zastupitelství a bohužel i soudu, který o vazbě rozhodoval celých 31 měsíců. Zatím sedí jenom ten Opava. Oni to třeba všichni nevědí, Opava byl policista a pan státní zástupce nám tady tvrdí, že ten Opava ještě před 12 lety nebyl zločinec. Ten Opava je pravomocně uznán vinným ze zločinu a to mohu říci, že to je zločinec, jak ale ví pan státní zástupce, že před 12 lety tím zločincem ještě nebyl? To je opravdu neobvyklá jasnozřivost. Já se obávám, že v té policii ještě stále pracuje mnoho lidí, kteří by tam pracovat neměli, patrně tam pracují ještě stále i ti, kteří by už měli být minimálně obviněni z nějakých trestných činů, neboť jedině tak lze vysvětlit, proč byl vlastně obviněn pan doktor Uzunoglu. Pan Uzunoglu je známá osoba, narodil se v Turecku, národností je ale Kurd, je lékař, je německým státním občanem, žije dlouhá léta zde v České republice, nikdy proti té České republice nic špatného neudělal, naopak České republice prospíval, napsal řadu knih, i ekonomických, snažil se povznést české, předtím československé hospodářství po převratu, když byli složeni komunisti a samozřejmě také se věnoval obchodům. Svého času v těch 90.letech měla být postavena v Turecku elektrárna a tu elektrárnu měla strojově vybavit česká firma Škoda Plzeň. Samozřejmě, že šlo i o to, kdo bude tím obchodníkem, kdo tu elektrárnu tady odsud vyveze do Turecka. Jak je dobrou českou tradicí, v té době byl padlý státní funkcionář, bývalý komunistický ministr zahraničí pan doktor Johanes, a když byl odstraněn z toho ministra zahraničí, tak byl poslán do Istanbulu, do Ankary, pardon, dělat ambasadora, to už jsme zažili v roce 1969 s panem Dubčekem. Ta Ankara je takové diplomatické smetiště. Ale on ten Johanes nezaložil ruce do klína, on byl pilný, on věděl, že se bude stavět elektrárna, on se snažil do toho obchodu nějakým způsobem dostat. Tím spíše, že to jeho velvyslancování po pár měsících končilo a on už v tom Turecku neměl vlastně co dělat. Jenomže tady byl konkurent, tady byl slušný pan doktor Uzunoglu narozdíl od příšerného totalitního neumětela Johanese a ten měl velmi výraznou, reálnou šanci se v tom obchodě prosadit jako ten dovozce té elektrárny. To je samozřejmě veliký kšeft, vážený soude. V tom jsou veliké peníze, a to už stojí za to, abychom někoho strčili do vazby, zvlášť když je to nějaký blbý Kurd z Turecka. Cizinec, jak říká tady pan státní zástupce. Cizí státní příslušník, dokonce čtyři státní příslušníci, to je to hamrať, ti cizí státní příslušníci. To je přece důvod, abychom je strčili do vazby, když jsou to cizí státní příslušníci, ne? To je jasné a nikdo nám nemůže vyčítat, že zvoráme přípravné řízení, že ho vedeme nezákonně, že držíme ty lidi přes dva roky ve vazbě nezákonně, že je obviníme z věcí, které se nikdy nestaly, že je dokonce obviníme z takových věcí, že sami musíme zalézt pod zem a ta obvinění okamžitě zrušit, že ho obviníme ze tří vražd, že ho obviníme z hospodářských deliktů, které se nestaly, když to byly civilní spory, které on vyhrál u českých civilních soudů, tak se to také schová a do té nové obžaloby už se to nedá, protože to jsou prostě cizinci prašiví, se kterými si tady můžeme dělat, co chceme. Ale na tom nesejde, důležité je, aby ten Johanes dostal ten kšeft. Tady byli vyslechnuti tři svědci, kteří kromě toho, že poskytli panu doktoru Uzunoglu perfektní alibi na tu dobu, kdy mělo to strašlivé mučení, mlácení pistolí a tak dále začít, protože s ním byli na večeři v hotelu Diplomat, a ti všichni tři byli v té době docela významnými obchodníky a každý z nich, resp. doktor Uzunoglu chtěl provést nějaký obchod. Jeden z nich měl zařídit právě tento export toho technického zařízení Škody Plzeň do Turecka. Všichni tři, když viděli, co se potom stalo, jak byl pan doktor Uzunoglu nesmyslně zatčen, tak všichni si říkali „to je proto, aby ten obchod, který já jsem s ním dělal, aby nevyšel“. On to není jenom ten Johanes a ta elektrárna, oni ti druzí dva věděli také nějaké důvody. Ono to už stojí za to, když pár vlivných starých bolševických kádrů řekne svým kamarádům, starým bolševickým kádrům v té policii: „hele, zmáčkněte toho Uzunogla“. Tak ho zmáčkli. Úřední záznam Policie ČR, Správa hl. m. Prahy, stálá výjezdová skupina ze 13.09.1994, úřední záznam o výjezdu, zjištěných skutečnostech a provedených opatřeních na místě, oznámení o ublížení na zdraví tureckému občanovi Gökselu Otanovi, nar. 18.04.1965, bytem Chrást nad Sázavou 46, okres Benešov. Případ oznámil dne 13.09.1994 v 13,30 hodin na linku 158 oznamovatel Percin Sezai, nar. 1960, bytem Mahenova ulice 5. Výjezd nařídil v 13.09.1994 ve 13,35 hodin operační důstojník. Odjezd na místo činu 13.09.1994 ve 13,45 hodin. Příjezd na místo činu ve 13,55 hodin. Vyšší služební funkcionáři přítomní na místě, včetně specialistů, vrchní komisař plk. JUDr. Vávra, pplk. JUDr. Kutek, mjr. Kupka, mjr. Macek a další pracovníci 4.odboru I.sekce a další pracovníci Úřadu kriminální policie Praha 5, linie násilí, z Cizinecké policie Matoušková, stálá služba MOP Košíře – Švamberk. Vážený senáte, bylo tam tehdy 40 policistů, 40 policistů včetně plukovníků, podplukovníků, jenom tam zrovna neměli po ruce žádného generála. Je to úžasné, jak ta policie je akceschopná, že ve 13,30 hodin někdo udělá trestní oznámení, já vám pak ještě řeknu jaké, a najednou se tam sjede 40 policajtů. Všichni, nejvyšší policajti, kteří vůbec byli, kteří nebyli zrovna na dovolené, ono to bylo v září, to už byli všichni z dovolené doma. Měli štěstí. Je to úžasné, je to neuvěřitelné, jak se ten tým dokáže, jak je ta policie akceschopná, jak se oni dokážou během 5-ti minut zorganizovat, aby tam byli. Pan státní zástupce samozřejmě řekne, „no to víte, pod naším dozorem se oni pořád vylepšují“. Já si myslím, že to spíše měli připravené, vážený senáte, já si spíše myslím, že se na to chystali. Já si spíše myslím, že to bylo tak trochu, jak tady říkal ten svědek, ten policista, ten hodný Gregor, ona má policie zlého Gregora a hodného Gregora. Tak ten hodný Gregor byl tady vyslýchán  jako svědek, nebyl zbaven povinnosti mlčenlivost a přesto z něho vypadlo, že se tam konala jakási veliká schůze, které se zúčastnili velmi důležití funkcionáři policie, kteří se radili, jak s tou věcí dál. Já si myslím, vážený senáte, že to určitě nebyla první schůzka. Já si myslím, a pan státní zástupce to možná ví, ale on nám to tady nechce říct, on to schválně zamlčuje, že těch schůzí byla předtím celá řada, že se ta policie připravila na tu akci. A tak to bylo podle těch hodných policajtů z té pohotovostní mobilní jednotky, z PMJ? Dnešního dne bylo ve 13,30 hod. oznámeno na tísňové volání tureckým občanem: Percin Sezai, a tak dále, že ve svém bytě v druhém patře nalezl téměř bez známek života svého spolunájemníka turecké národnosti Göksela Otana, který je trvale bytem Chrást nad Sázavou. Na místo se dostavili policisté PMJ, kteří provedli předběžné vytěžení poškozeného, který i přes svůj zdravotní stav, on byl téměř bez známek života, ale přesto, přes svůj zdravotní stav, téměř bez známek života mluvil, to je zajímavé, a policistům sdělil, že ho mučili a 5 dní drželi spoutaného v objektu firmy Meridian v Praze 4, Šénová ulice. Poškozený je novinář vojenského tureckého deníku, tohle na pokraji života ještě dokázal vysvětlil, že je novinář vojenského tureckého deníku a v České republice a v Praze je již 10 let. Podle vytěžení uváděl, že během mučení několikrát ztratil vědomí a dle vyjádření lékaře utrpěl velmi těžká zranění jako rozdrcení nohou, vykloubení ramene, popáleniny a četné zhmožděniny. Jeho stav na místě označil jako kritický. Odvezli ho na chirurgii do Motola, kdy při převozu na rentgen požádal o umožnění telefonického rozhovoru, bylo mu vyhověno, v nekontrolovaném okamžiku se vzdálil mimo objekt chirurgického oddělení nemocnice Motol a nebyl již přes veškerá opatření na místě nalezen. Chytali ty ostatní Turky a tady toho nechali utéct, ale s rozdrcenýma nohama, to je opravdu síla. Uprchl z rentgenu, tady se ještě říká, u poškozeného se nejedná o těžká zranění, říkali lékaři v Motole, ale o těžké hematomy na těle včetně hlavy a chodidel, podrobněji nebyl pacient vyšetřen, neboť z rentgenu uprchl i se zavedenou infuzí v loketní jamce. Tak to je ta naše česká policie, co dělala ta policie v té době? Vytěžovala pana Özdemira, kterého tam zatkli v 13,30 hodin odpoledne. Honila pana doktora Uzunoglu, který to samozřejmě nevěděl a normálně se  pohyboval po Praze a byl zrovna na obědě s bývalým primátorem panem Kořánem a s překladatelem Vrbou, setkal se s nějakými anglickými obchodnicemi, setkal se s nějakými obchodními zástupci velké turecké firmy a ta policie ho všude hledala, protože samozřejmě těch 40 policajtů mělo jenom jednoho Özdemira a dokonce jim utekla i ta mrtvola, vždyť to je hrůza. Pak se odehrálo to, co tady popisoval celkem podrobně pan kolega, já se k tomu nebudu vracet a to tady tak plamenně obhajoval pan státní zástupce, že to bylo vlastně všechno v pořádku. Já, než se vrátím k té obžalobě, tak jenom doplním na merku toho, co tady říkal pan státní zástupce a na co už tady okamžitě reagoval pan doktor Uzunoglu, že jsme skutečně s velkým nadšením po 12-ti letech přijali zprávu o tom, že tam přibyl další poškozený. Tady jsou v obžalobě a všude popsány jenom tři osoby, že byly poškozené. Ale ono je to obžalobě jedno, mrtvola sem, mrtvola tam. Tam máme čtyři obžalované, tak máme také čtyři poškozené, že pane státní zástupče. Jak tady pan státní zástupce dlouze hovořil o tom, jak bylo těžké zjistit, že ten obžalovaný, jak se jmenuje, obžalovaný Gökmen zemřel, to bylo opravdu strašně těžké. On poslal obsílku do Turecka a tam odsud přišla úřední odpověď, že ten člověk je mrtev. Byla podána obžaloba, on zemřel v roce 1999, ta druhá obžaloba byla na tu mrtvola podána v roce 2000. Měl obhájce JUDr. Jana Pelikána a ten doktor Pelikán tady opakovaně říkal, sděloval to soudu i státnímu zastupitelství, že ten člověk je mrtvý, dokládal to listinami. Nikdo mu to nevěřil, bylo mu vyhrožováno kárným řízením, že maří vyšetřování a soudní řízení. Já se domnívám, že když už neumí státní zastupitelství dohlížet na práci policie, snad si může dát aspoň do pořádku to, koho obžalovává a když tady je pochybnost, že jedna z těch osob, na kterou má být podána obžaloba, je živá nebo není živá, tak to nejdříve zjistím, než tu obžalobu podám. Mezi námi, co dělalo to státní zastupitelství, jak mohlo dohlížet na práci policie mezi rokem 1995 a rokem 2000, než po pěti letech tu obžalobu znovu podali? Co dělali? Když všichni byli tak strašně rychle vyslechnuti, bylo tam 40 důležitých policajtů, včetně 10 plukovníků a podplukovníků a všichni přece měli všechno hotovo. Když tu obžalobu státní zastupitelství poprvé podalo, tak to dostali zpátky a bylo jim řečeno, že všechny ty důkazy jsou nepoužitelné a k ničemu. Tak co oni udělali? No nic, vážený senáte, nic neudělali. Tam nejsou žádné nové důkazy, které by byly provedeny od toho roku 1996 do toho 2000, kdy byla ta obžaloba znovu podána. Tam akorát došlo k tomu, že bylo zastaveno trestní stíhání pro případ těch tří připravovaných vražd, to bylo ještě předtím, než byla ta nová obžaloba, teda ta stará obžaloba původně podána v roce 1995 a bylo zastaveno stíhání pro ty skutky, které byly posuzovány jako hospodářské delikty. Taky se tam ještě vyskytla, to musím také zmínit dobrou práci policie, opravdu se snažili ti policisti, naskytla se tam ta věc s  obecným ohrožením, terorismem, zkrátka s tím semtexem. Víte, semtex je taková výbušnina, hrozně oblíbená u všech teroristů. Představte si, že sotva toho Uzunogla vzali do vazby, aby už neškodil a udělali pořádnou prohlídku jeho domu a všude okolo, našli hned za plotem v lese pytel semtexu. On si ho tam schoval, darebák. Bohužel, ale ten pytel byl kámen úrazu. Ten pytel byl takový volební propagační pytel, ony byly tehdy v listopadu volby. Uzunogla zavřeli do basy v září a ten pytel byl vyrobený jako propagační materiál k těm volbám až v  říjnu a našli to v tom listopadu. Jak to ten Uzunoglu dokázal, když byl v base, a on si tam ještě zakopal pytel semtexu do toho lesa. Státní zástupce to všechno ví, viděl to, ten to dozoroval, ale ten se tím vůbec nezabýval. Ten pytel semtexu, já nevím, byl to policejní pytel semtexu nebo to byl Uzunoglův pytel semtexu? Na jeho pozemku to nebylo, copak se asi stalo, pane státní zástupče, s tím pytlem semtexu? Kdepak asi je, komu patří, komu asi byl vrácen, kdo ho tam vlastně dal? Jaké na něm byly otisky prstů? To ty plukovníky nezajímalo. Plukovníky zajímalo, aby Uzunoglu seděl v base, aby Johanes mohl kšeftovat. A tomu se podřídilo naprosto všechno.Za dva a půl roku a jeden měsíc, za 31 měsíců už bylo po obchodě,ono taky nejde držet někoho ve vyšetřovací vazbě neomezeně, donekonečna. Jak tady říkal pan kolega, ti druzí byli propuštěni taky, a ti druzí dva ne, že se vyhýbali nějakému trestnímu stíhání, ale oni tady nemohli zůstat, protože neměli vízum a ten policajt zabránil tomu, aby ho získali, tak oni museli, oni byli nuceni odjet z České republiky. Nikdo se nepokusil je předvolat, za to pan doktor Uzunoglu tady samozřejmě pořád byl. Pořád tady byl a v roce 2000 byla podána obžaloba a teď je rok 2007 a končí hlavní líčení. Já nemůžu, vážený senáte, vám to teď nějakým způsobem vyčítat, že to tak dlouho trvá. Prostě se to stalo. Každé rozhodování soudu je o dvou věcech, vedení té soudní pře, chcete-li i té trestní. První je to vedení toho hlavního líčení, provádění důkazů a vytváření si nějakého obrazu o té věci. To už proběhlo, tak se k tomu nebudeme, aspoň já se k tomu nebudu pro slušnost vracet, ale druhá věc je to rozhodnutí. A to je teď na vás, abyste patrně dneska vydali rozhodnutí. Jak říká hezky pan státní zástupce, kdyby se bývali přiznali, tak tady dneska nemusíme být. To je také pravda, ale jenom nevím, co by se stalo, kdyby se bývali přiznali. To by jim státní zástupce odpustil a tu obžalobu by na ně nepodal nebo co? To oni se darebáci nepřiznali, představte si to. Oni se nepřiznali, protože nebylo k čemu, že. Teď k tomu, jak je to popsáno v obžalobě pod tím bodem I. Pan státní zástupce tady mluvil o nějakých poškozených, tam se ale mluví jen o jednom, o osobě, která je tady popisována jako Otan Göksel alias Gürkan Gönen. Tím alias, co se tím v obžalobě chce říct, co to česky znamená? Ono se to používá, že se někdo jmenuje Josef Macháček alias Těžší kladivo na mrchy nebo tak. Takže pravděpodobně se chce říct, že ten člověk se opravdu jmenuje Otan Göksel a jenom se mu přezdívá Gürkan Gönen, to asi říká státní zastupitelství v té obžalobě. Někdo tady byl, byl tady dva dny vyslýchán, přinesl nějakou legitimaci a na tom byla jeho fotografie. Přivedl ho nějaký tajný turecký policejní agent, který žije v Praze, ten ho na chodbě hlídal, předtím asi tři měsíce nebo déle se k soudu nemohl dostat a ten člověk měl legitimaci a tam byla jeho fotka a tam bylo napsáno, že se jmenuje Gürkan Gönen. A když jsme se ho tady ptali, jak se teda vlastně jmenuje, tak pořád tvrdil, že Gürkan Gönen, tvrdil, že není Mohamed Ali a tvrdil, že není ani Otan Göksel a když se ho ptali, proč vlastně předtím byl pan Otan Göksel, tak to nedovedl pořádně vysvětlit, ale státní zastupitelství samozřejmě vědělo, jak to vlastně je. Oni ho původně vedli jako svědka Göksela a řekli, že to je vlastně tajný svědek, že to je svědek, jehož totožnost je tajná, a proto ho vedli pod jménem Göksel, přičemž ve skutečnosti se jmenuje Gönen. Já jsem se musel hrozně smát, protože byl vyslýchán i takový svědek, který jmenuje Sezai Percin. To je Turek, který se jmenuje Sezai Percin a ten nebyl ani obviněn, ani poškozený, to byl, jak říká rád pan státní zástupce, objektivní svědek, jehož výpověď je velmi objektivní. A ten člověk byl také vyslýchán jako utajený svědek. To se dělá tak, že ten obhájce, který tam sedí u toho výslechu, neví, kdo mluví. Jenomže on vystupoval pod jménem Josef Burda, ten Sezai Percin. Ale on neumí česky a tlumočnice tam v tom protokolu o tom výslechu není napsána. Pak je tam jiný výslech, to když mluví o těch vraždách, o těch mordech, o těch jedech a tak, to už tam ta tlumočnice je. Já jsem si říkal, jak asi bylo tomu obhájci, když si tam četl ten výslech toho Josefa Burdy překládaný nějakou tlumočnicí z turečtiny do češtiny. To je opravdu skvělá profesionální úroveň policejní práce. Josef Burda a k jeho výslechu je zapotřebí jednou ne a podruhé ano tlumočník. Já se obávám, jak tady šmahem odmítá pan státní zástupce všechny výslechy provedené v Turecku, protože to je v Turecku, že to je obráceně, pane státní zástupče, ono takhle špatně je to v tom Česku. Vy jste si měli vzít příklad z turecké prokuratury, z tureckého státního zastupitelství a z turecké policie a to pan senátor Štětina dokonce ví možná i z tureckého vězení. Rozhodně to není taková hrůza jako tady, to si buďte jistí. Já si myslím, že šmejd je všechno to, co pořídila česká policie během těch 5-ti, 6-ti let přípravného řízení zde v České republice. Ani jeden z těch výslechů těch údajných poškozených anebo svědků nestojí za nic, pokud měly být vyslechnuty nějaké osoby, které by objektivně vnesly do toho případu pořádek a světlo, které by například potvrdily alibi, tak ty vyslechnuty ani nebyly. Ti tři staří pánové byli vyslechnuti po deseti letech, kdy byli vytěženi a jako svědci byli vyslechnuti teprve tady u soudu. Pan doktor Vrba a pan doktor Kořán byli vyslechnuti teprve předevčírem. Tak pracuje policie, když pracuje na objednávku, když pracuje tendenčně a když chce někoho zničit. To se jim málem povedlo. Naštěstí pan doktor Uzunoglu není takový, aby se doznal, abychom tu nemuseli být. A já Vás upozorňuji, že to je dneska jenom začátek, protože tady skutečně stojí obžaloba a musí se hájit před obhajobou, tady to neskočí jen tím, že pan doktor Uzunoglu, až ho zprostíte, dostane nějaké materiální odškodnění, nějaké peníze, tady budou lítat policejní hlavy, samozřejmě. A bude vyvozována odpovědnost i proti těm státním zástupcům, kteří nad tím policejním vyšetřováním měli mít dozor a měli ho takový, jaký měli, že to dopadlo takto. No dobře, takže doktor Uzunoglu od 18 hodin 08.09.1994 s tím později zemřelým Gökmenem v prostorách nějakého domu v Mahenově ulici a v katastru obce Třemblaty spoutali Gökselovi ruce a nohy. Co říká Gönen u soudu? Uzunoglu se mě ani nedotkl. Takže to není pravda, tohleto, ale takto to můžu vyvracet slovo po slovu, že pane státní zástupče. Vy jste si tady dovolil říct něco ve smyslu upřesnění některých těch výroků v obžalobě, že  se jich prakticky mohl kolegiálně v určitých fázích účastnit, tak ho prostě uznáme na vinu a dáme mu dva a půl roku, že. Je to docela možné, že s tím měl něco společného. Pan doktor Uzunoglu tady říkal, když byl rozhořčen nad tím, co tady říkal pan státní zástupce, mluvil tady o tom akuzačním principu. Známe také inkviziční princip. Zde jsme svědky takové zvláštní kombinace totalitního, řekl bych, Višinského principu vyšetřovacího s principem inkvizičním. My jsme toto zjistili, slavný soude, tak jsme to napsali do obžaloby a ty si s tím nějak poraď. No tak dobře, soud řekl, že to je nesmysl a vrátil jim to zpátky. Myslíte, že to změnili? Ne, ta obžaloba je slovo od slova úplně stejná, jako byla v roce 1995, po pěti letech, pokud jde o tyto delikty, pokud jde o to vydírání. Vůbec nic na tom nezměnili. A teď nám tady pan státní zástupce řekne „no jo, ono to možná bylo jinak, tak oni byli ti poškození čtyři nebo tři a ten Gönen říkal, že se ho Uzunoglu ani nedotkl, no tak se ho asi nedotkl, ale tak to udělal jinak, třeba ho svazoval na distanc nebo co. Ty to soude zjisti, ty jsi tady soude od toho, ty jsi jak ta svatá inkvizice a on se pořád nepřiznal, škoda, že ho nemůžeme natáhnout na skřipec“, že pane státní zástupče. Takže asi mu ruce a nohy nespoutával pan MUDr. Ergün Yekta Uzunoglu. Zajímavé je, že on to měl dělat od 18 hodin 08.09.1994 a k němu se měl připojit dnes již zesnulý Ibrahim Abdulgafur Gökmen až 09.09.1994 v 02,00 hodiny ráno. To znamená, že na to byl ten chudák Uzunoglu sám, na to svazování toho Gönena. Gönen potvora ale říká, že on se ho ani nedotkl? Tak opravdu měl pan státní zástupce vysvětlit, jak se to dělá. Jak se sváže osoba, abych se jí ani nedotkl. Možná, že mu to nařídil Uzunoglu a on se ten Gönen svázal sám. Takže bych řekl, že je asi vyvráceno, že ho svazovali. „Zafixovali mu nohu pomocí kovové tyče“, to je to samé. „Bili ho koženým páskem s přezkou a elektrickým kabelem do bosích chodidel a jiných částí těla a údery pistolí do hlavy ho nutili…“ Tak si to vemte, čím vším ho mlátili a pistolí a do hlavy a tohle a pořád. No jo, ale když ten svědek tady říkal, že on se ho vůbec pan doktor Uzunoglu ani nedotkl, tak kdo teda? Koho tady teďka obžaloba stíhá za to jednání pod bodem I.? Já tady teda vidím pod bodem I. doktor Uzunoglu, Haci Mehmed Bulut, Ibrahim Abdulgafur Gökmen a Mehmed Rauf Özdemir společně. To je síla, pane státní zástupče, co? A to všechno prý dělali proto, aby ho donutili poskytovat informace o jeho osobě a o jeho aktivitách v České republice. On pan doktor Uzunoglu podrobně v přípravném řízení vyprávěl policistům o tom, jak byl zatčen, co je to zač ten Gönen, vše, co o něm věděl. To jsou takové podrobnosti, že více informací pan doktor Uzunoglu o jeho osobě vůbec nepotřeboval. Pak je tady dál, že ho nutili nejen, aby podával ty informace, ale aby pózoval nahý při fotografování v nejrůznějších pozicích i v ženských maškarních šatech a přitom mu vyhrožovali, že ho zastřelí a tím mu způsobili, teď jsou tu nějaká ta zranění a že mu odcizili doklady, šperky, peníze na hotovosti, pistoli a ošacení, vše v hodnotě 32.500,- Kč. To co já tady čtu, to je trestný čin loupeže, samozřejmě, ale státní zastupitelství bylo milostivé k doktoru Uzunoglu a stíhá ho jenom za vydírání. Ta hodnota 32.500,- Kč není loupež? To je znamení určité kvality a právní dovednosti jak ze strany těch policistů, kteří sdělují obvinění, tak ze strany toho státního zastupitelství, které si dovolí takto popsat skutek v obžalobě a pořád na tom trvá a vůbec mu to nepřijde divné. Vždyť byste pro něj mohli dostat víc,  za tu loupež je přece přísnější sazba, tady je to jenom do osmi let a loupež je do deseti let. Proč jste to dávno nepřekvalifikovali na loupež, když tvrdíte, že tohle všechno je pravda? Já tady potom, když soud dovolí, když soud nečetl výpověď svědka Sezaie Percina, kterou učinil v Turecku, mohu celou přečíst. O tom, jak se manipulovalo s těma věcma, jak dodatečně po zatčení doktora Uzunoglu ten Gönen mu dal nějaké ty šperky a on ty šperky odnesl do té místnosti a strčil je do krabice nebo do té tašky, jak se manipulovalo s dalšími předměty, jak se domlouvali o tom, že budou lhát. Co se event. stalo tomu Gönenovi a těm druhým dvěma poškozeným, to udělal ve skutečnosti sám Sezai Percin a když se ho ten turecký prokurátor, který narozdíl od toho českého má hlavu na krku a rozum vevnitř, zeptal „víte Vy, vážený pane, to,co mi  tady říkáte, že se vlastně doznáváte k nějakému jednání, které je v tom Česku určité trestné a kdyby se to ti Češi dozvěděli, že by Vás za něj mohli stíhat?“ Tak oni se to dozvěděli,samozřejmě, protože ty protokoly tady jsou, ale to státní zastupitelství nezajímá, policii to nezajímá, protože to není proti doktoru Uzunoglu, protože to je proti nějakému jinému Turkovi, proti nějakému jinému cizinci, co je nám do něj, že? A on na to odpověděl, když se ho ten turecký prokurátor na to zeptal, tak on odpověděl „no přece proto, protože za mě jsou ve vazbě nevinně v Praze tři lidi“. Ten Gökmen neumřel jen tak, ten umřel, vážený pane státní zástupče a vážený senáte, na následky toho věznění tady. Tady ho umučili k smrti, můžete kroutit hlavou, byl to mladý, zdravý člověk. Po dvou letech vyšel z basy a vzápětí na to v Turecku umřel, vy jste tomu nechtěli věřit. Vy si myslíte, protože jste v té base zatím nikdy nebyli, že to je jen tak, dva a půl roku, 31 měsíců mít omezenou osobní svobodu, být obviňován z věcí, které jste nikdy neudělali, na které jste ani nikdy nepomysleli, být obviněn z přípravy tří vražd, být obviňován z toho, že jsem defraudant, být obviňován z toho, že jsem udělal něco, co jsem udělat vůbec nemohl a nabídnout důkazy. Prosím Vás, jak já jsem mohl od 18 hodin někoho mučit, když jsem seděl v hotelu Diplomat se třemi lidmi na večeři? Co udělá policajt v takovém případě? Běží, ty tři lidi vyslechne a pustí toho člověka domů. Co udělala policie v tomto případě? No nic, protože by to nebylo proti doktoru Uzunoglu, ale protože by to bylo v zájmu objektivního zjištění skutečnosti. Takhle ta policie fungovala od toho roku 1994, dokud měla věc doktora Uzunogla v rukách. Tam nedošlo vůbec k žádné nápravě. Jak to funguje dneska, to nevím, to uvidíme, budou třeba další kauzy, ale tohleto je hrůza, co se odehrálo v tom přípravném řízení. Hrůza je, že ještě dneska, v roce 2007, se najde státní zástupce, který tento nesmysl drží. Pojďme k bodu II. obžaloby. Doktor Ergün Yekta Uzunoglu, Haci Mehmed Bulut, Ibrahim Abdulgafur Gökmen a Mehmed Rauf Özdemir, tito čtyři společně, zase všichni čtyři, jeden umřel, v přesně nezjištěných dnech počátkem měsíce září 1994 v rekreační chatě doktora Uzunoglu v katastru obce Třemblaty bili koženým páskem a hrozili zastřelením Sabanu Percinovi a Osmanu Bayhanovi, neboť od nich chtěli získat informace o jejich osobách a příbuzných v Turecku. Víte, mě na tom zaráží ta naprostá duševní inferiorita, ta omezenost toho policajta, že on si ani nedovede vymyslet, proč by to dělali. Aby získali informace o nich a jejich osobách v Turecku? To je přece, s prominutím, taková pitomost, že ten policajt je opravdu tak nedostatečně inteligentní, aby si dokázal vymyslet nějaký důvod, pro který by ty osoby měly být vydírány, tak uvede tohleto. To přece neříkali ani ti poškození, když byli vyslechnuti v Turecku, protože oni měli stejný osud jako ti obvinění. Oni tady taky nemohli zůstat, protože jim nebylo prodlouženo vízum. Oni taky stejně jako ten pan Sezai Percin alias Josef Burda šli na tu prokuraturu a taky tam spontánně vypovídali a taky říkali, že jim doktor Uzunoglu, pokud se omezili na něho, vůbec nic neudělal. A oni shodně říkají „ano, pokud nám někdo ubližoval, byl to Sezai Percin“. Tady musím dát za pravdu panu státnímu zástupci, každá země, každá národnost, každé náboženství má svá určitá specifika. Je docela dobře možné, že někteří turečtí občané na určité vzdělanostní a zkušenostní úrovni se k sobě chovají jinak než Češi. Češi si dají možná pár facek a pak si dají panáka nebo pivo a zapomenou na to, ale ti Turci si možná dělají nějaké horší věci. Já nevím, proč by pan Sezai Percin ubližoval panu Sabanu Percinovi, který je jeho bratranec a panu Osmanu Bayhanovi, který byl jeho známý a jeho kamarád. Prostě se tam mezi nimi něco stalo, ale přece doktor Uzunoglu s tím neměl nic společného. Doktor Uzunoglu v té době, kdy se to mělo dít, byl na obědě s panem doktorem Kořánem a s doktorem Vrbou. Jednal s těmi dvěmi Angličankami, které o tom daly už dávno do spisu místopřísežné prohlášení, že s ním byly. Jednal s těmi tureckými obchodníky, kteří samozřejmě také mohli být vyslechnuti, také mohli být předvoláni, ale soud to prostě neudělal, ani státní zastupitelství či policie předtím, čili zase má na tu dobu perfektní nezpochybnitelné alibi, že nic takového nedělal, že tam vůbec nebyl. Ale hlavně je tady ta výpověď pana Sezaie Percina. Předseda senátu tady přečetl výpověď pana Sezaie Percina, která byla učiněna na základě české žádosti o právní pomoc, když tam byl pan Sezai Percin předvolán a byl poučen o svých právech a povinnostech jako osoba, který vypovídá, nejen podle tureckých právních předpisů, ale také podle českých právních předpisů, a to tak, aby ta výpověď mohla být použita před českým soudem. Pan Sezai Percin vypověděl především tak, že v mnohém odkázal na svou výpověď, kterou učinil předtím, jak tady říkal správně pan státní zástupce, z vlastní iniciativy a jak říkal nesprávně pan státní zástupce, na základě nějaké iniciace pana doktora Uzunoglu, který samozřejmě s tímto člověkem v žádném styku nebyl. Když něco tvrdíme, pane státní zástupče, když  někoho obviňujeme z toho, že někoho navádí ke křivému svědectví nebo ke křivému obvinění, tak bychom proto měli mít nějaké podklady a důkazy, jinak je to křivé obvinění. Nemluvím o urážce na cti. Řekl jste to tady sám od sebe,za sebe, za svoji osobu, ne za celé státní zastupitelství, takže za toto nařčení se budete ještě zodpovídat. Takže pan Sezai Percin vypovídal velmi dlouho a podrobně a odkázal na své další výpovědi. Popsal, čeho se sám dopustil zde v České republice on a nikoliv tedy pan doktor Uzunoglu, jakého jednání, které by mohlo být pokládáno za trestné vůči těm poškozeným Bayhanovi, druhému Percinovi a Gönenovi. Je skutečně škoda, že  tato výpověď nebyla přečtena a já bych jí tady teďka mohl v rámci závěrečné řeči číst dlouho, ono to má  skoro deset stránek, ale já Vás nebudu unavovat. Soudu je ten dokument znám, já bych chtěl k té procesní stránce jenom říct, že obžaloba byla podána před novelou trestního řádu, podle které je od jisté doby těžiště všech důkazů v tom, které důkazy byly provedeny před soudem. Předtím to bylo tak, že důkazy mohly být prováděny i v přípravném řízení, což se jistě stalo a bylo to v průběhu přípravného řízení, kdy byla pořízena tato listina, která nemá vlastnosti řádného protokolu o svědecké výpovědi, protože tam chybí to poučení toho pana Percina, byla ale aspoň založena do trestního spisu. Když ale pan Percin vypovídal po tom poučení, takže ta jeho výpověď je procesně použitelná, tak na tuto listinu odkázal čili já mám za to, že kdyby toto bylo čteno, je třeba k tomu přihlédnout a je třeba tam odtud čerpat poznatky o tom, aby to bylo možno uvést i do odůvodnění zprošťujícího rozsudku, jak se to ve skutečnosti odehrálo. Víte, není ale úkolem obhajoby, aby zjišťovala, jak se to skutečně odehrálo a není to teda ani úkolem soudu, protože nemáme ten inkviziční princip, ale máme zásadu obžalovací, takže státní zastupitelství, když něco napíše do obžaloby, něco tam tvrdí, tak je povinno to také prokázat. Úlohou obhajoby je snažit se jenom zpochybnit ty důkazy, které státní zastupitelství nabízí a nemusí přece jednoznačně prokazovat, jak to bylo. Stačí, když ukážeme, že to mohlo být jinak, je do nebe volajícím nepochopením tohoto principu, když nám tady řekne státní zástupce, že ono to tak mohlo být, ale soud si to přebere. Mně to připomíná svatého Bernarda, který nechal vypálit jedno město v jižní Francii v roce 1320, protože tam žili kacíři, kataři a oni mu říkali „ale otče biskupe, vždyť tam jsou i malé děti a vždyť tam možná jsou i někteří, kteří jsou věrní katolicí“ a on řekl „zabte je všechny, on si je Bůh přebere“. Tak takto podává obžalobu na pana doktora Uzunoglu obvodní státní zastupitelství, že ono to tak nějak mohlo být, a vy si to soude nějak přeberte. Tak si to soude, prosím, přeberte podle § 226 písm. a) tr. řádu. Děkuji.