Pan JUDr. Pavel  Rychetský
Místopředseda Vlády ČR

a ministr spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha – 2 / ČR

Praha, dne 05.03.2003
V ě c : Návrh Obvodního Soudu pro Prahu 4 na předání trestního řízení do Turecké republiky u Ministerstva Spravedlnosti : č.j. 208/2002/MO/M
Vážený pane Místopředsedo,

od 13.09.1994  jsem trestně stíhán v ČR a z toho jsem musel strávit 2.5 roku ve vazbě, v bezpečnostních celách vazebních věznic!
Po tak různorodých mé osobě vnucených zkušenostech jsem se alespoň na “chvíli ” domníval, že již nemůže mou osobu  ve svérazném, bezpříkladném postupu OČTR v ČR nic překvapit. Na okraj připomínám, že pocházím z právnické rodiny a léta jsem pracoval v různých zemích evropského kontinentu v několika organizacích zabývajících se lidskými právy a následně jsem zakládal  humanitární , právní, kulturní istituci s předními osobnostmi veřejného, kulturního života “západní Evropy”, kterou jsem léta vedl. Avšak ani tyto zkušenosti, které jsem nabral při své práci s uprchlíky ze země kde byly porušovány základní lidská práva nestačily a nestačí k tomu, abych ve styku s OČTR ČR nežil stále ve stavu permanentního šoku .

Dovolte abych Vás blíže seznámil se svou poslední zkušeností OČTR ČR, s částí současného stavu země, kde jste ministrem spravedlnosti za kterou máte jak věcnou, ale také politickou odpovědnost.

Před několika měsíci jsem se dozvěděl (z masmédií!), že věc , kde jsem “hlavním obviněným” bude postoupena do Turecké republiky. Do dnešního dne nebyla mé osobě doručena jakákoliv zpráva od příslušného soudce či soudu o této věci! Přestože jak místní Policie ČR, také ale i příslušníci cizinecké policie ČR několikrát jen v průběhu loňského roku navštívili mou osobu na místě mého bydliště a vždy mou osobu našli! Jedná se mimochodem o bývalý objekt paní Jiřiny Bohdalové. Toto vysvětlení jen proto, aby pan soudce nemohl tvrdit, že jsem “nedosažitelnou osobou”!

Teprve včera jsem obdržel od obhájce jednoho spoluobviněného “opis ” dopisu-návrhu  č.j.2 T 11 / 2002  Obvodního soudu pro Prahu 4 adresován na Ministerstvo spravedlnosti a to ze dne 3.2.2002. V tomto návrhu Obvodní soud pro Prahu 4 navrhuje Vašemu ministerstvu předání trestního řízení do Turecké republiky. Po přečtení tohoto ve své podstatě z hlediska právní ale i věcné unikatní písemnosti jsem se rozhodl napsat rozbor pro evropské instituce zabývající se pojmem práva, který přesahuje rámec této mé stížnosti.
Výše jmenovaný návrh obvodního soudu pro Prahu 4,  má 6 stránek dopisního papíru DIN A 4.
Dnešní ma stížnost se bude zabývat jen jednou stránkou tohoto výše citovaného návrhu obvodního soudu pro Prahu 4 adresovaného Mnisterstvu spravedlnosti pod j.č.:2 T 11 7 2OO2

S dovolením přepisuji celou stranku jen proto, aby nedošlo k nějakému nedoruzumění

Cituji :

“ad a) Obvodní soud pro Prahu 4 vede tuto trestní věc pod sp.zn.2 T 11 / 2002

 ad b) V trestní věci byly obžalovány čtyři osoby :

1) MUDr.Ergun Yekta Uzunoglu, nar.10.05.1953 v Malatya, Turecko, turecký státní příslušník, v ČR povolen pobyt do 10.05.2003 na adrese Říčany, Čapkova 1690  u paní Anny Mikuškové

2) Haci Mehmet BULUT, nar.22.8.1959 v Ergani, Turecko, turecký státní příslušník, trvale bytem Turecko,Kemaliye, Ergani, Diyarbakir.

3) Ibrahim Abdulgafur GOKMEN, nar.2.3.1965 v Celiku,Midyat,Turecko, turecký státní příslušník,trvale bytem v Turecku na adrese Celik,Dargecit,Mardin.

4) Mehmet Rauf OZDEMIR, nar.21.6.1973 v Batmanu, Turecko, turecký státní přáslušník, trvale bytem v Turecku, Kala, Cermik, Diyarbakir. “

konec první stránky tohoto návrhu.

Nyní jen k obsahu jinak bezúhonně vypadající této strany.

1.     Jsem nikoliv tureckým občanem ale občanem SRN ! Občanství  SRN jsem získal jako jediný cizinec v novodobých dějinách SRN za dramatických okolností  v době, kdy jsem se náchazel mimo území SRN a k tomu ještě ve vazbě , v bezpečnostní cele v České republice v říjnu 1996 ! Občanský průkaz SRN jsem mohl mít v oné chvíli jen pár minut v ruce. Ředitel vazební věznice nacházejicí se se zástupci státu SRN v bezpečnostní cele Vazební věznice Ruzyně, kde jsem se tehdy právě nacházel, okamžitě doslova urval z mé ruky tento můj nový občanský průkaz, protože obvinění ve vazební věznici přeci nesmějí mít u sebe osobní doklady! S toutou chvílí se dostala skutečnost, že jsem občanem SRN do všech spisových materiálů , které se nyní obvodní souce pro Prahu 4 svým návrhem prostřednictvím Vašeho resortu snaží protiprávně předat do Turecké republiky.
Následně po svém propuštění z vazby jsem okamžitě navštívil osobně ředitele cizinecké policie ČR pana Karla Freunda a v přítomnosti jeho náměstka pana Ing. J.Čelikovského jsem požádal o to, aby skutečnost, že jsem občanem SRN byla z jejich stran zaregitrována a evidována do mé osobní složky u Cizinecké Policie ČR. Což z jejich stran bylo na místě učiněno.
Jen na chvíli vycházejme ze skutečnosti,  že Obvodní souce pro Prahu 4, jako navrhovatel předání této trestné věci do Turecké republiky spisový materiál vůbec nestudoval a vycházel z obecné fámy, že jsem “Turek”  – tak o skutečnosti, že jsem ve vazbě nabyl občanství SRN sdělovala veškerá masmédia ČR, a to opakovaně.
Vážený pane ministře, samotný Váš kolega v kabinetu Ministr kultury Pavel Dostál tehdy při té příležitosti napsal v deníku Právo článek pod názvem “Ostuda Uzunoglu”, opis kterého moji obhájci jako v případě ostátních článků tisku ČR o této kauze, poslali vyšetřovateli této kauzy s žádostí o založení do spisového materiálu! Když četba spisového matriálu je pro tohoto souce nudým aktem, tak alespoň v obecném zájmu by se mohlo předpokládat, že čte novinové články nacházejicí se ve spisu, aby se mu dostalo alespoň tolik informací jako průměrně informovanému občanu ČR.
Ale skutečnost je jiná ! Souce obvodního soudu Pro Prahu 4 pan Mgr.Vítězslav Rašík je a musí být informován o tom jaké občanství mám! Mimo jiné toto mé tvrzení potvzuje další věta nacházející se na první straně jeho “návrhu” a to kde zmiňuje o tom že, cituji ” …v ČR povolen pobyt do 10.5.2003″. Tato skutečnost se nachází na povolení pobytu pro cizince na mou osobu. A v stejném průkazu je též tučně napsáno, že jsem občanem SRN. Notářsky ověřený opis tohoto průkazu předkládám jako přílohu této mé stížnosti jako důkaz mého tvrzení.
Obvodní souce pro Prahu 4 pan Mgr.Vítězslav Rašík opět úmyslně, z věty cituji ” …v ČR povolen pobyt do 10.5.2003″ záměrně vsugerovává skutečnost, že můj pobyt na území ČR končí dnem 10.5.2003, to jest za 3 měsíce a vsugerovává se stejnou větou kde stojí že jsem občanem Turecké republiky, že po skončení tohoto pobytu opustím ČR a odejdu do Turecké republiky takže jeho žadost s jeho prorockou předvídavostí je oprávněná!!? A vůbec neuvadí tu skutečnost, že v onom průkazu pro cizince vystaveném na mou osobu je jednoznačně a tučně uvedeno, že na území ČR mám trvalý pobyt. I tata skutečnost se náchazí na stejné straně přílohy tohoto dopisu  –  předkládám notářsky ověřený opis .
Lze tutu skutečnost kvalifikovat jinak než jako úmyslné uvádění nepravdy ze strany soudce ČR se zlým úmyslem vedení ministerstva spravedlnosti ČR v omyl!? V důsledku kterého, dojde ke zkrácení mých základních práv vyplývajících jak z obecných zákonů, tak i z ústavy ČR a možna nasledně  i mezinárodní skandal!

2.     U pana Haci Mehmet Buluta vůbec neuvádí skutečnost, že je pan Bulut již 6 rokem invalidou a není schopen se zúčastnit jakéhokoliv trestnímu řízení  – a to od ledna 1997 ! Tutu skutečnost jsem jak já, ale také pan Bulut sdělili OČTR v ČR a doložili patřičnými odbornými posudky. Pan Bulut měl totiž po svém propuštění z vazby a poté co ho Policie ČR donutila k návratu do Turecka,  nehodu, po které se stal invalidou, neschopným trestného řízení!
Další perličkou je, že soudce uvádi jeho místo narození jako jeho místo trvalého bydliště !

3.     Pan GOKMEN je již 5 ´ým rokem mrtvý! Zprávu o jeho smrti jsem poslal z Turecka všem odpovědným ale neodpovědným ososbam a institucím ČR, a to opakovaně – včetně bývalému ministru kabinetu pana M.Zemanna jako třeba panu J.Baštovi. Soudce již 3 rokem na otázku novinářky Lidových novin paní Jany Kalinové: zda již ověřil zprávu že pan Gokmen je mrtev či ne, standartně odpovídá : “ověřujeme”!
Takže vážený pane místopředsedo, vede soudce ČR  již třetím rokem trestní stíhání vůčí mrtvému či ne?
Spolu s Policií ČR a Státním zastupitelstvím ČR vedou OČTR v ČR již 5tým rokem vůči mrtvému trestní stíhání ?
Jako právníka se Vás pane doktore ptám , nekladou zákony ČR, OČTR okamžité zástavení tresního stíhání vůči mrtvému ?

Mám Vám pane doktore opsat přesné znění tohoto paragrafu trestního řádu a dalších zákonů ?
Tento postup pane Ministře spravedlnosti ČR : nemá a nemůže mít svou oporu ani kontinentálním právním systému, ani anglosakském právním systému, ale ani v právním systému Islamu “Šaria” !
Nemůže mít svou oporu ani v lidských, ale ani v božích zákonech!
Každá civilizace, kultura , kterou jsem měl možnost poznat má psané ale i nepsané zásady před mrtvým!
Mám lidský problém pane ministře: kam mám zařadit tuto “kulturu” součastné Justice ČR?
Do kategorie subkultur, do které patří třeba i tzv.”mafiánská kultura”?
I tam ale přece mají respekt před mrtvým! Ale i  před mrtvým, za jehož vraždu mohou často i oni sami! / viz. filmy o mafii.
Kam mám zařadit tento zrůdný akt, který hanobí mtrvolu ale sám sebe v zrcadle vidí a považuje za kulturní ?
Vím od našich společných přátel pane ministře, že jste mimořádně vzdělaná osoba, tak mi prosím odpovězte a pomozte při nalezení odpovědi na tuto otázku !

4.      Pan OZDEMIR má již 3tím rokem trvalý pobyt na území kyperské republiky, kde podniká a žije se svým bratrem. Pan soudce i na tomto bodě uvádí nepravdu ! O této skutečnosti pan Ozdemir – jinak můj synovec -a k svému neopravněnému uvěznění v roce 1994 student Pravnické Fakulty UK informoval OČTR ihned po svém přestěhování na Kypr a žádal o zásilku na jeho adresu, kterou uvedl!
I tato skutečnost jako ostatní, které jsem uvedl se nachají v onom spisovém materiálu…..  pokud ho někdo nezlikvidoval. / Přesnou jeho adresu na území Kyperské republiky může uvést jeho obhájce JUDr. Josef Kulhavý, Křižíkova 1, Praha 8.
Pane ministře není  zvláštní  že soudce, aby ověřil skutečnost zda osoba kterou soudí je mrtva či ne, nevyužil do dnešního dne možnosti jemu danné oboustranou dohodou mezi Tureckou republikou a ČR,  jako kdyby tato dohoda neexistovala již od roku 1933!  Ale když chce poslat případ do Turecka najednou si vzpomene že takováto dohoda existuje!

Tímto dokládám nepravdivé údaje soudce obvodního soudu pro Prahu 4 na jedné jediné straně jeho návrhu Vám doručené dne 3.2.2003.
Svůj rozbor o dalších stánkách tohoto návrhu tohoto souce Vám doručím v nebližší době.

Z výše uvedených důvodů, podložených notářsky ověřenými opisy dokladů žádám ve jménu práva a spravedlnosti o nevyhovění tohoto návrhu obvodního soudu pro Prahu 4 .

Rozhodete-li jinak Važený pane Místopředsedo pak  nesete jak politickou, morální, ale i právní odpovědnost Vy.

S úctou a pozdravem

MUDr.E.Y.Uzunoglu

Příloha:
– Notářsky ověřený opis mého trvalého pobytu na území ČR
– Notářsky ověřený opis mého občaského průkazu – SRN

Na vědomí :

– Kancelář Prezidenta Republiky ČR
– Velvyslanectví SRN v Praze
– Pan JUDr.Otakar Motejl, Ombudsman ČR
– Paní PhDr.Libuše Šilhánová, Český Helsinský Výbor