PhDr.T.Vrba, signatář Charty 77, nyní předseda rady ČTK, o tom, jak se manipulovalo masmedií v kauze Uzunoglu

 

27.3.2007

PhDr. Tomáš Vrba, nar. 30.11.1947

který po poučení dle § 100 tr. řádu  a § 101 tr. řádu uvádí

Poučení jsem porozuměl. K žádnému z obžalovaných  nejsem v příbuzenském či obdobném vztahu. Vypovídat budu.

Předseda senátu: Zeptám se Vás, zda nám chcete říct něco nejprve spontánně k celé té věci sám, než Vám budou kladeny otázky, co Vám je o celé věci známo?

Svědek uvádí: Tak možná bych se zmínil o tom, že jsem celou věc od samého počátku důkladně sledoval, protože doktora Uzunoglu znám desítky let a měl jsem od samého počátku velmi silný pocit, že v tom jeho případu něco nehraje, že se tam skutečně bez ohledu na to, zda se něčeho dopustil on a jeho spoluobvinění a  později spoluobžalovaní, tak bez ohledu na to, zda se něčeho dopustili, že vyšetřování je vedeno způsobem naprosto nepřípustným. Když jsem se o to podrobně zajímal, tak jsem usuzoval z toho, že například obhajobě byl vyšetřovatelem odmítán přístup ke spisu a jiné věci, potom rozporná identita údajného hlavního poškozeného, který vystupoval pod cizími jmény a podle všeho byl policejní agent. Nabyl jsem z toho dojmu, že celý případ byl zřejmě částí policie ne-li přímo iniciován, tak alespoň ovlivňován a byla manipulována média. To mě vedlo k tomu, že jsem s několika mými přáteli, kteří se o podobné případy zajímali a zajímají, vydal několik stanovisek, napsal několik článků. Takže to je asi tolik úvodem. 

Předseda senátu: Obžaloba to rozhodné období vymezuje dny 08.09.1994 až 14.09.1994, v té době jste s panem obžalovaným Uzunoglu byl v nějakém osobním kontaktu ať už v telefonickém či v osobním styku?

Svědek uvádí: V té době, my jsme se po roce 1990 už tolik nestýkali, ale občas ano, zejména společensky a v té první polovině září jsme se viděli několikrát a předpokládám, že jsme spolu i telefonovali, abychom se domluvili na té schůzce, ale na datum si nevzpomenu přesně, kolikátého to bylo, ale byli jsme spolu s doktorem Uzunoglu a s mou ženou na koncertu Pink Floyd na Strahově. To by se dalo velmi jednoduše zjistit, kolikátého to bylo a potom jsme byli na společném obědě, a nevím, jestli to bylo 13.9. nebo 14.9., ale byl to, jestli se nepletu ten den, kdy byl  potom večer nebo v pozdních hodinách doktor Uzunoglu zatčen a byli jsme na obědě v takové středně velké společnosti v jedné restauraci na Starém Městě.

Předseda senátu: Takže k tomu obědu jste schopen říci něco bližšího, aspoň okruh osob, zhruba časově to vymezit hodinou, kdy k tomu tak mohlo dojít?

Svědek uvádí: Já si vzpomínám, že to byl oběd v restauraci „U Sedmi andělů“, to vím zcela jistě, a ten úplně přesný počet osob, za ten neručím, ale myslím, že to bylo okolo 7 lidí, byl tam doktor Uzunoglu, který nás pozval, byl tam pan Jaroslav Kořán, byl jsem tam já a pak tam byli nejméně dva lidé a nevím, jestli byli britské národnosti, myslím, že dáma a pán a možná byli tři a byli tam, pokud si vzpomínám, zástupci nějaké kosmetické nebo farmaceutické firmy a ta příležitost toho oběda nebylo nějaké obchodní jednání, ale myslím, že doktor Uzunoglu je chtěl seznámit s panem Kořánem jako s případným společenským či obchodním kontaktem, jestli se zajímali o nějaký pronájem budov nebo něco takového. Ke konci toho oběda, který byl poměrně dlouhý a myslím, že tak od půl jedné téměř do tří, že ke konci toho oběda se tam zastavila moje žena s mými dcerami, které chodily do školy nedaleko, protože si vybavuji, že ve společnosti doktora Uzunoglu jedly nějaký ovocný nebo zmrzlinový pohár po tom obědu.

Předseda senátu: Takže kromě koncertu skupiny Pink Floyd a tady toho oběda došlo ještě k nějakému vašemu osobnímu kontaktu v tom období?

Svědek uvádí: Pokud si vybavuji, tak jsme si mohli telefonovat, ale okolnosti si přesně nevybavuji, ale že bychom se sešli na takhle dlouhou dobu, jako koncert nebo oběd, to myslím, že ne. I když to vyloučit nemohu.

Předseda senátu: Můžete nám ještě blíže popsat okolnosti toho Vašeho osobního kontaktu v průběhu toho koncertu, kde jste se potkali, kolik mohlo být hodin?

Svědek uvádí: Tak předpokládejme, že to bylo, jak to bývá, tedy od 19 hod., 19,30 hod. nebo od 20,00 hod., tyto koncerty a setkali jsme se, myslím, že nad těma bývalýma kasárnama na Pohořelci a tam bylo už spoustu lidí čili proto jsme se domluvili poměrně přesné místo, kde se setkáme, protože lístky jsem měl já u sebe, tak abychom se potkali a pak jsme tam šli a měli jsme lístky k stání na poměrně nevýhodná místa, protože tam byla tlačenice čili celý ten koncert byl vlastně tímto pokažen, protože jsme byli uzavřeni v davu a tlačeni na sebe a pršelo. Do toho jenom taková zajímavost, že ten déšť byl středně hustý, ale ten dav byl také tak hustý, že ty kapky téměř nedopadly dolů, že se vypařily dříve, než dopadly. To je tak vše, co si z toho vybavím. Koncert končil, jestli si to vybavuji dobře, spektakulárně nějakým velkým ohňostrojem, ten trval asi půl hodiny nebo hodinu, než se to pak z těch bran rozešlo, tak někdy v půlnoci jsme se mohli rozejít.

Předseda senátu: A to setkání před tím koncertem jste schopen přiblížit nějakou hodinou?

Svědek uvádí: Tak myslím, že jsme si dávali nějakou rezervu třičtvrtě hodiny, než se dostaneme na ta místa čili pokud byl ve 20 hodin, tak jsme se sešli v 19,15 hodin, pokud byl v 19 hodin, tak o příslušnou dobu dříve.

Předseda senátu: Můžete nám ještě popsat okruh osob, se kterými jste společně koncert navštívili?

Svědek uvádí: Tam jsme byli tři, možná jsme tam potkali nějaké známé, ale to už si nevybavuji.

Předseda senátu: To znamená tři, myslíte sebe, pana obžalovaného a ?

Svědek uvádí: A mou ženu. 

Senát: bez dotazů

Státní zástupce: bez dotazů

K dotazu obhájce Mgr. Jíry: Pane svědku byl jste někdy vyslechnut policií k této věci?

Svědek uvádí: Pokud si to vybavuji, tak jsem nebyl nikdy vyslechnut, byť jsem čekal, že bych právě kvůli takovýmto okolnostem měl být, ale myslím, že jsem měl takový neformální rozhovor nebo tak to bylo formulováno ze strany jednoho z těch vyšetřovatelů, který se mnou chtěl mluvit, ale nebylo to do protokolu. Pokud vím, bylo to možná dokonce i mimo policejní služebnu, Jestli to byl ten, myslím, že vyšetřovatel se jmenoval Mareš, možná, nevím.

K dotazu obhájce Mgr. Jíry: Jak se představil ten vyšetřovatel nebo detektiv, z jakého byl útvaru?

Svědek uvádí: To už si nevzpomenu, jak ten rozhovor přesně probíhal. 

K dotazu obhájce Mgr. Jíry: On Vás kontaktoval a vyptával se Vás na to, jestli jste se s panem doktorem stýkal nebo ne?

Svědek uvádí: Myslím, že nějak tak a mám pocit, že to bylo právě v době, kdy jsem měl já subjektivní pocit, že vyšetřování neví, jak dál, tak se možná chtěli nějakým způsobem něco dozvědět, ale nechtěli to asi z nějakých důvodů dělat formou svědecké výpovědi nebo něčeho takového.

Obhájce Mgr. Jíra uvádí: Já bych si dovolil připomenout, že žádný úřední záznam z této návštěvy vyšetřovatele není ve spise.

K dotazu obhájce Mgr. Jíry: Já jsem se chtěl ještě zeptat, Vy jste říkal, že jste tuto věc sledoval od samého počátku. Uvědomujete si, že vyšly články, které dali do novin někteří detektivové ÚOOZ, o tom, že pan doktor je v tureckých poměrech mafiánský boss. Tenkrát ho považovali za Turka, nikoli teda za Kurda. Je pan doktor Uzunoglu mafiánský boss?

Svědek uvádí: To je dobrá otázka. Děkuji za ní. Tak proto, že jsem pracoval v médiích, tak mě zajímalo už i z hlediska profesionálního, technického, jak je možno takhle manipulovat s médii, protože i jinak zcela seriózní noviny jako Lidové noviny přinášely takové titulky. Kdyby to byl jen bulvár, tak by mě to tolik nepřekvapilo, ale to svědčilo o tom, že to skutečně byla kampaň řízená v něčím zájmu.

V tomto okamžiku v 10,25 hodin  se dostavil do jednací síně obhájce JUDr. Kulhavý.

Obhájce JUDr. Kulhavý: bez dotazů

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Tomáši, prosím Tě, já se Ti omlouvám za tu šikanu, ale té šikaně jsem vystaven 12,5 roku, i když není to má inscenace, ale rozhodně to nebyl můj záměr, aby i Tebe a ostatní mé přátelé či příbuzné tahali tímto způsobem po soudech. Prosím tě, můžeš a mně to opravdu zajímá osobně, protože my jsme o tom nikdy nemluvili, ale vím, že jsi se o to zajímal a jelikož se téměř už 16 nebo 17 let zabýváš médiama, můžeš nám přiblížit tu manipulaci policistů s médii?

Svědek uvádí: Já jsem se o to zajímal, ale nedopídil jsem se nikdy konkrétních mechanismů, jak to mohlo probíhat, s výjimkou jednoho případu. Tehda byla nevím, jestli to byla reportáž nebo zpráva, ale bylo to v rámci Televizních novin, pasáž, která používala tohoto slovníku, řekněme mu „policejního“, o tom mafiánství a organizovaném zločinu a podobně a tehdy byl vedoucí redaktorem večerních zpráv můj dobrý známý Jan Urban. Já jsem se tedy poté, co to bylo odvysíláno, na něj obrátil, jak je toto možné, když už měl nějakou povědomost a nějaké své podezření, že tam není úplně vše v pořádku. On mi popsal, že to muselo být tím, že on ten den byl nepřítomen, jestli byl služebně někde v Anglii, navštívit své blízké nebo něco a že tam přesně ve chvíli, kdy to jedině bylo možné, přistoupili k vedoucímu nebo k vedoucí směny, která těsně před zprávami skutečně komponuje, jaký bude ten den scénář. Kdo se pohyboval v televizním prostředí, mohl to být nějaký pracovník bezpečnostní a policejní redakce nebo něčeho takového a strčil tam tuto kazetu, aby ji odvysílali. Čili to je skutečně jeden konkrétní případ, kdy vím o tom, že někdo zvenčí aktivně přinesl materiál, který nebyl vytvořen pracovníky zpravodajství a takto ho tam zařadili.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: A ve chvíli, kdy tam nebyl Honza Urban? Hm.

Svědek uvádí: Ten někdo musel vědět, že posledních 5 nebo 10 minut, je možnost na poslední chvíli něco zařadit do vysílání a přitom je už tak naspěch, že není čas to přezkoumávat.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Díky, Tome. Tome, je Ti také něco známo, protože opravdu jsem neměl možnost to sledovat, protože jsem byl v té díře, kde jsem byl, díky součástem české justice. Jestli si vzpomínáš, protože Ty ses tím zabýval, Ty jsi o tom psal články, zúčastnil ses tiskovek, je Ti známo, že mně ani mým obhájcům jednu dobu nebyl povolen přístup ke spisu? Policisté, konkrétně mně bylo řečeno, že šéf úřadu vyšetřování pro Prahu 5 Kučera, před televizními kamerami ukázal spis ještě v době, kdy my jsme neměli přístup ke spisu. A to nebyl jediný případ, protože denodenně ze spisu byly tiskem uveřejněny úryvky, ale my jsme neměli ke spisu přístup. Na toto období si  vzpomínáš?

Svědek uvádí: To si vzpomínám, že takhle to bylo, nepamatuji si to jméno, ale to víš asi víc Ty. Kdybych o tom mluvil já, tak bych neříkal denodenně, ono to nebylo denodenně, ale jisté rysy kampaně to mělo.  

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: I v době, kdy můj obhájce neměl přístup ke spisu?

Svědek uvádí: Je to velmi pravděpodobné. Tehdy, když jsem to měl v paměti, tak myslím, že to byla jedna z okolností, na kterou jsme také poukazovali.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Tome, opravdu poprvé jsem se dozvěděl, až dnes jelikož v té zkažené společnosti málokdo, že jsme o tom spolu nikdy nemluvili, ale Ty jsi se před chvíli zmínil, že Tě kontaktoval nějaký policista. Ten policista měl uniformu?

Svědek uvádí: Ne.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Ne, dobře. A proč Tě kontaktoval?

Svědek uvádí: Jak jsem řekl na dotaz pana magistra, měl jsem tehdy pocit, že zřejmě tehdy nevěděli, jak dál.Jestli si vzpomeneš, byl i Tvůj advokát, sledován policií. Možná, že ten člověk, který na mě působil inteligentním dojmem chtěl si udělat svůj vlastní obraz, než bude volit další kroky.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: A prosím Tě, Ty jsi řekl „Tvůj obhájce“, tím jsi myslel Hlávku?

Svědek uvádí: Jaroslava Hlávku.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Mohl bys soudu vysvětlit, jak byl  obhájce sledován a kým?

Svědek uvádí: To se týká, pane předsedo, téhož, co jsem uvedl. Když jsme se snažili s přáteli  korespondencí  oficiální cestou se dopídit nějakých podrobností nebo co za tím může být, tak se nám to nikdy nepodařilo čili nevím, kdo to řídil, nevím, jaká část policie, ale že to nebyla iniciativa jednotlivce nebo několika jednotlivců, to bylo z tehdejšího chování vyšetřovatelů zjevné. 

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: A co víš o sledování Jaroslava Hlávky? Já vím něco od jeho manželky, co mi vyprávěla.

Svědek uvádí: Já vím od něj, že měl skutečně viditelný doprovod ,když někam jel autem, tak za ním jelo auto, ale nevím, na kolik prověřovali, jestli je sledován telefonem.  Jistě to nějak technicky zjistit lze, ale o tom jsme nemluvili, ale zmínil se mi o tom.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Tome, promiň, ale opravdu i mě to zajímá, víš dobře, že já nemusím nikoho přesvědčovat, že jsme se o tom nikdy spolu nebavili, to je jenom pro moje svědomí. Tato šikana byla pouze vůči Jaroslavu Hlávkovi nebo vůči všem, kteří se tenkrát angažovali?

Svědek uvádí: Já vím jenom od něj, že pozoroval nikterak nezastírané sledování, ale pokud jde o mně, tak jsem neměl pocit nebo nikdy jsem si neuvědomil, že bych byl sledován a pokud jde o jiné, to bylo několik kolegů novinářů i několik lidí, kteří byli i za starého režimu činní jako zastánci lidských a občanských práv, tak nevím, že by byl někdo jiný sledován. 

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: A k té manipulaci s tiskem, já mám prokázanou jen jednu manipulaci. To je jistý plukovník Jiří Gregor, kdy aniž by byl nějak zapleten do této kauzy, zaslal na ČTK fax, kde uváděl, že já údajně jsem pro důvodné podezření z obchodování s drogami. Jestli si vzpomínáš, já jsem se to dozvěděl až později, údajně tenkrát druhý den, informovala všechna média, že jsem podezřelý z obchodu s drogami, to je prokázané. Já jsem dokonce dal podnět k trestnímu stíhání vůči němu, ale tak jak to bývá, protože  ke svým součástem jsou orgány činné v trestním řízení bohorovné, tak nikdy za svůj zločin nejsou v této zemi potrestáni, takže ani on nebyl potrestán. Nicméně aspoň v rámci toho prošetření museli najít ten fax, který odfaxoval odtamtud a došlo to k ČTK a ČTK to druhý den uveřejnila. Přestože orgány činné v trestním řízení vědí i soud to dnes ví, že to nebyl člověk, který měl co dočinění s touto kauzou, nebyl ani vyšetřovatelem ani operativcem, prostě byl mimo. A myslíš, že těch případů bylo tenkrát více, jak jste to sledovali?

Svědek uvádí: Pokud jde o ovlivnění médií, resp. ovlivnění informací o případu Uzunoglu a spol.  v médiích, tak tam musely být různé dílčí kroky, ale jak jsem uvedl, s výjimkou té televize jsem neměl nikdy tak konkrétní důkaz, ale to bylo patrno. Pak už je těžko říci, jestli bylo primární ovlivňování médií nebo jestli byl důležitější zcela improvizující charakter průběhu vyšetřování, kdy zjevně a to říkám, pane předsedo, to byl zase můj tehdejší dojem, že když se nepodařilo jednoduše prokázat to první obvinění, tak začala padat naprosto absurdní obvinění, mezi kterými bylo i toto. To myslím nedošlo do stádia vyšetřování obvinění, to bylo jenom v médiích, s těmi drogami. Ale jinak příprava vraždy, to si vybavuji, nějaké nedovolené ozbrojování, řada různých dalších trestných činů, které v tom prvním okamžiku vůbec nebyly zmiňovány čili jako tam to na mě působilo dojmem zvyšování tlaku na všech frontách a zase těžko bych si dovedl představit, že to byla iniciativa jednoho policisty, byť vysoce postaveného.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Tome, prosím Tě, jestli si vzpomínáš, v tom září 1994 Ty jsi pracoval, protože musíme prokázat, jak to bylo, Tys tenkrát vydával Lettres International?

Svědek uvádí: Já jsem byl šéfredaktorem čtvrtletníku Lettres International, který přes svůj  francouzský název byl vydáván v češtině a slovenštině současně, některé články v češtině  a některé ve slovenštině.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Lettres International měl tenkrát redakci kde?

Svědek uvádí: Redakci měl v Michalské ulici č. 12, jestli se nepletu.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Pan Kořán nebo Jarda měl svou společnost tenkrát kde?

Svědek uvádí: Pan Kořán byl tou dobou vydavatelem toho časopisu.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Takže byl ve stejné budově?

Svědek uvádí: Ano.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: A ta restaurace „U sedmi andělů“ byla zhruba kde?

Svědek uvádí: Tak ta je snad v Jílské ulici, nedaleko asi 100 metrů.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Vzpomínáš si, prosím Tě, kdo s náma ještě u toho oběda byl, jelikož Ty mluvíš anglicky, já angličtinu nemám rád, jestli si mluvil s někým anglicky?

Svědek uvádí: Ano, to už jsem říkal panu předsedovi na jeho otázku, byli tam dva, možná tři cizinci. Mám pocit, že tam nesouhlasila jejich národnost, myslím, že byli Angličani, ale ta firma mohla být z Řecka nebo já nevím, nějaká mezinárodní.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: Říká Ti něco firma Boots?

Svědek uvádí: To si nevzpomenu.

K dotazu obžalovaného MUDr. Uzunoglu: To je vše, Tome, díky. Já se Ti ještě jednou omlouvám, ale já za tu zrůdnost nemohu.

Svědek uvádí: Tak já předvolání k soudu jako svědek nepovažuji za šikanu. To je má občanská povinnost. 

K doplňujícímu dotazu předsedy senátu uvádí: Pokud se týká dalších osob vystupujících v pozici obžalovaných, event. poškozených, znáte někoho z nich?

Svědek uvádí: Jedno z nich jsem v té době znal čili ještě předtím, předpokládám, že byli zatčeni všichni najednou, ale ještě předtím, byl to mladý, snad synovec nebo nějaký vzdálený příbuzný doktora Uzunoglu. S tím jsem se několikrát setkal.

Předseda senátu:  A ten člověk se jmenoval jak?

Svědek uvádí: To si přesně nepamatuji, navíc mám pocit, že jak jsou tam ta jména napsána, že ho doktor Uzunoglu oslovoval nějakou rodinou přezdívkou.

Předseda senátu: Takže jméno Mehmed Rauf  Özdemir, říká Vám to něco?

Svědek uvádí: Všechna ta jména jsou mi povědomá, ale dneska bych je už asi nepřiřadil.

Předseda senátu: Zeptám se Vás, na jméno Haci Mehmed Bulut, říká Vám to něco?

Svědek uvádí: Jak říkám, jsou mi povědomá už z té doby, kdy jsem se tomu věnoval, ale dneska už si nevzpomenu, kdo patřil ke komu.

Předseda senátu: Osobně jste neznal ani jednoho?

Svědek uvádí: Jednoho jo, ale nevím, který z těch tří to byl.

Předseda senátu: Jaké byly vzájemné vztahy těchto osob, těchto obžalovaných, je Vám o tom něco známo?

Svědek uvádí: Co je mi známo, tak byli buď příbuzní nebo přátelé příbuzných  doktora Uzunoglu a tento mladý muž …

Obžalovaný MUDr. Uzunoglu uvádí: Rony.

Svědek uvádí: Rony, ano. Ten snad byl tady dokonce přihlášen na školu nebo chtěl tady studovat, pokud se nepletu, a ti dva další byli, pokud vím, zaměstnanci doktora Uzunoglu nebo něco jako obchodní partneři nebo něco takového, takže v této množině jsem si je takto vedl.

Předseda senátu: Je Vám něco známo o tom, že by mezi kýmkoli z tohoto okruhu osob mělo dojít k nějakému fyzickému napadení či dokonce k vydírání nebo k takovému nějakému jednání? Nějakou povědomost o tom máte?

Svědek uvádí: Nic takového mi známo není.

Senát, státní zástupce, obhájci a obžalovaný MUDr. Uzunoglu: bez doplňujících dotazů

Svědek svědečné nežádá. 

Obhájce JUDr. Kulhavý: bez vyjádření ke svědecké výpovědi

Obhájce Mgr. Jíra: Pane předsedo, já bych se chtěl vyjádřit. Tyto výslechy svědků velmi dobře dokládají, nejen nesprávnost postupu policie, ale nezákonnosti tohoto postupu. Policie při vyšetřování má prošetřovat nejen věci, které svědčí v neprospěch podezřelého nebo obviněného, ale také věci, které svědčí ve prospěch. Jména těchto dvou svědků policie měla již ode dne zatčení pana doktora Uzunoglu, stejně jako měla jména těchto tří dalších pánů, kteří s ním byli v hotelu Diplomat toho 08.09.1994, kdy poskytovali velmi jasné alibi na ten skutek, který je popsán jako skutek I. v obžalobě a k výslechu těchto svědků přistoupila policie až po půl roce od zadržení pana doktora. Já si myslím, že v tomto případě musíme poukázat na špatnou práci státního zastupitelství, které má toto dozorovat a které mělo jednání. Když policisté nepřistoupili k výslechu těchto osob, které by byly schopny prokázat, že pan doktor nemohl někde mučit nějaké Turky, protože byl v restauraci s jinými osobami, státní zastupitelství mělo policii nařídit tyto výslechy. To je vše.

Obžalovaný MUDr. Uzunoglu: Určitě, pane předsedo. Však je to opět ukázka toho, jak policisté, státní zastupitelství a soudci se léta vzájemně drželi v šachu a vždycky vyšli vstříc policistům. Pan obhájce jmenoval jenom státní zastupitelství, ale já si kladu otázku, kde byli soudci, kteří mně automaticky vždycky po 6-ti měsících prodloužili vazbu? Copak tyto skutečnosti neviděli? Ne, viděli, ale vzájemně tyto tři instituce drží tuto „demokratickou zem“ v šachu na úkor práva a spravedlnosti a na úkor občanských práv, a to 12,5 roku. Copak jsme se teď nedozvěděli, že pana Vrbu znali od samého začátku, a když se mě ptali na dobu od 01.09. do 13.09 nebo 14.09., tenkrát jsem si to čerstvě pamatoval a jmenoval jsem jednotlivé hodiny, co jsem kde dělal. Taky pochopitelně pana Vrbu, taky pochopitelně zástupce Boots nebo zástupce našich společností. K tomu výslechu dochází po 12,5 letech, ale když jsme podávali stížnosti tak vždycky „já nic, já muzikant“. Já jsem nic nezapříčinil. Do dnešního dne nikdo z těch osob, které tuto kauzu způsobily, manipulovaly a vedly až k dnešnímu dnu, přestože jsem podal stovky stížností či podnětů k trestnímu stíhání, dodnes nebyl ani jeden z nich pořádně potrestán. Jak jsme slyšeli od kolegy Opavy, oni dostali dvouměsíční zkrácení svých prémií, ale kdyby toho Opavu tenkrát zavřeli, tak by nemohl následně 10 let potom spáchat další zločin. Ne, oni ho zavřeli teprve v roce 2004 a nechali ho „působit“, aby zavraždil, aby unesl lidi, aby vydíral a teprve v roce 2004 ho zatkli a dnes je šéfem Bedrychova gangu a nikdo se neptá, jak je to možné, že když doktor Uzunoglu v roce 1994 podal podnět k trestnímu stíhání, proč ho nikdo neprošetřil a proč ho nechali ještě působit. No jinak by museli zavřít polovinu dnešního policejního prezídia. A možná i půlku státních zastupitelství a jednu čtvrtinu soudců, kteří tuto kauzu způsobili. Já nemám co dodat, to je ostuda tzv. české justice.