V kurdském přísloví je moudrost, láska, úcta k životu a odhodlanost k boji za záchranu lidských hodnot.I já jsem vyrůstal s nimi, tak jako každé kurdské dítě jsme byli jimi vychováni. Ať když jsme zlobili, nebo když jsme dělali radost svému okolí, společnost nám vždy svoje city vyjádřila příslovími.Začal jsem je sbírat tajně již během gymnázia (tehdy byly i kurdská přísloví zakázané) a pokračoval jsem během studia mediciny a jediným mým zdrojem pro tuto sbírku byla moje paměť a následně jsem je začal překládat do českého jazyka. Ve stejné době další kurdský student v Brně pan Zagros Hajo sbíral a překládal do českého jazyka tato přísloví a to aniž bychom o tom věděli.Pak když jsme se dozvěděli, že oba máme stejné “hobby”, tak jsme si vyměnili svoje překlady, on studoval techniku a já medicínu, ale ten kořen byl stejný.
Někdy v roce 1976 jsem založil s pomocí svého spolubydlícího na koleji prof. MUDr.Pavla Martáska, Dr.Sc. a jeho bratrance Vladimíra Kořenského, který byl tiskařem v tiskárně, kde se tisklo i Rudé právo, ilegální nakladatelství.
I dobré má svůj čas.
VŠICHNI se ohlížejí na čas, jen čas se neohlíží na nic.
SPĚCH nevede k cíli.
KDO mnoho spěchal, ten se zpozdil.
DOKUD člověk k hrobu nedojde, na smrt si nevzpomene.
KŮŇ smrti je rychlonohý.
MRTVÉHO domů nesli a jemu se domů chtělo.
KNIHA o člověku se začíná číst, až když on skončí.
KOLIK na světě prožiješ, tolik divů spatříš.
VEČER se vylíhl z vajíčka a dnes se mu slepice nelíbí.
JEŠTĚ vodu nevidí a už oděv svléká.
KDO neposlouchá starší, tomu kozí růžky vyrostou.
STARÝ vlk je psům pro smích.
SVĚT je jako schodiště – po něm stoupáš i sestupuješ.
I z přicházejících se stanou odcházející.
ŽALOST mládí – před ním stáří.
ŽALOST měsíčního světla – za ním temná noc.
KDO si váží starších, váží si i Boha.
UMĚJ spočítat šedé vlasy.
KDO žije dlouho, cíle dosáhne.
STARÝ v domě – Bůh v domě.
STARÝ zná cenu starého.
STAŘÍCI a děti jsou stejní.
STARÁ sláma rychleji vzplane.
STARÝ strom neohneš.
STÁŘÍ má sto nedostatků.
STO lékařů neví tolik, kolik ví o sobě sám nemocný.
STÁŘÍ se nemusí stydět.
STARÉ časy – kvítek zlatý.
MĚSÍC a slunce jsou pány světa.
SNÍH nejprve hory pokryje.
SNÍH taje, ale hory zůstávají.
VE tmě je i svíčka sluncem.
SLUNCE je otec, voda matka úrody.
JESTLI ranní vítr člověka neprofoukne, večerní mu není nebezpečný .
JESTLI ranní slunko nezahřeje, večer je pozdě.
ZA bouře z domu nevycházej.
STÁVÁ se, že i jed je lékem.
MĚSÍČNÍ noc je už zvečera poznat.
ČLOVĚK bez vlasti je jako pták bez křídel.
PAMATUJ – vlast nade vše sladká.
KAŽDÁ voda svůj tok zná.
NEJPRV namiř, potom střílej.
DESETI tupými noži ovci nepodřežeš.
DESETI tupými břitvami bradu neoholíš.
NESTRKEJ ruku do každé díry : v jedné jsou myši, v druhé hadi.
PSÍ ocas ničím nenarovnáš.
DVA melouny jednou rukou nezvedneš.
Leave A Comment