Asenath Barzani ukazuje roli kurdských žen ve společnosti celá staletí. Její příběh jako ženy filozofa a teologa si budou pamatovat kurdské a židovské ženy nejen v současnosti, ale i budoucí generace.  

Asenath Barzani

Asenath Barzani

Asenath Barzani, se narodila jako dcera Samuel Ben Nathanel Halevi Barzani v roce 1590 nl v kurdském městě Mosul v jižní Kurdistánu. Její otec Tannaim Samuel se stal jejím učitelem, učil ji kabalu a omluvil jí ze všech denních úkolů, které jiné mladé dívky v jejím věku obvykle konali. Asenath Barzani obětovala svůj život studiu a zapamatování si svatého Božího slova. Asenath byla citována rabínem Tirsy Firestone v ” Obnovení ženské Moudrosti str. 112″ “Nikdy v životě jsem krok mimo svůj domov neučinila. Byla jsem dcerou krále Izraele … Byla jsem vychována učenci. Byla jsem hýčkána mým zesnulým otcem. Naučil mě vše o nebeských věcech.”

Asenath si vzala bratrance Jacob Ben Abrahama. Její otec jí zajistil její oddanost pro náboženské práce, takže nebyla rozptylována od náboženských studií povinnostmi, které měly jinak ženy v domácnosti. S manželem Jacobem měla dvě děti, syna a dceru.

Po manželově smrti byla Asenath v čele ješivy v Mosulu, učila Tóru v Kurdistánu, dokud její syn nedospěl do patřičného věku a stanul v do čele ješivy. Moderní učenci ji zvažují jako první ženu rabínku v judaismu pro její roli hlavy ješivy v jižním Kurdistánu.

Asenath zemřela v 1670 v historickém městě Amedi v jižním Kurdistánu. Její hrob byl a je poutním místem pro Židy až do součastnosti.

Dnes je Asenath Barzani považována nejen za první ženu rabínku v judaismu, její příběh je nejstarším záznamem o úloze kurdských žen v historii a je udržován při životě v Izraeli, v Kurdistanu a židovsko-kurdskych archivech. Asenath Barzani ukazuje roli kurdských žen ve společnosti celá staletí. Její příběh jako ženy filozofa a teologa si budou pamatovat kurdské a židovské ženy nejen v současnosti, ale i budoucí generace.

Asenath Barzani, byla pojmenována jako Tanna’it. Toto označení je rabínský titul, ale není totožný s titulem rabín. Vzhledem k tomu, její otec byl označen jako takový a nikoli jako rabín, je zřejmé, že v Kurdistánu v šestnáctém a sedmnáctém století rabín obvykle vystupoval jako Tannaim (Tanna’it je ženská forma), tak to bylo určeno. Proto je pravděpodobné, že Asenath Barzani byla první žena rabínka, zatím co Regina Jonas (1902-1942) je první ženou, která se nazývá Rabbi .

M.Barzani s Moshe Dayanem ( Tel Aviv 1968)

M.Barzani s Moshe Dayanem ( Tel Aviv 1968)

 

 

 

 

 

Nejbojovnější rod Kurdů se jmenuje Barzani, rod který vede vic jak 100 let kurdskou osvobozeneckou válku . Legendarním vůdcem Kurdů, který pobýval i v Praze, jmenoval Mustafa Barzani a byl nejen věným přítelem legendárního Moshe Dayana ale celého İzraele!