Dnešní Turecko je konfrontováno výlučně svou chybou s 20 miliony Kurdů žijícími v Turecku, národem, kterému upírá jejich nejzákladnější lidská práva, jako je výuka v mateřštině, to jest v Kurdštině, Turecko uvěznilo předsedu a poslance Kurdské politické strany, která dostala ve volbách 6 milionů hlasů. To je víc, než hlasy všech voličů České republiky. Přitom Turecko nedává Kurdům žádnou jinou možnost než otevřený boj. Kurdové v Turecku nežijí jen v Kurdistánu, ale hlavně v tureckých metropolích.
Jen v Istanbulu se odhaduje jejich počet kolem 3,5 milionu lidí a ti tam nepřišli, jak se říká ” včera”, někteří žijí v metropolích již nejméně po dvě generace. Jsou mezi nimi podnikatelé, akademici, továrnici, studenti i dělnici. Majitelem symbolu istanbulských radovánek REINA Club, který se stal terčem teroristického útoku, je též Kurd. Kurdové mají ekonomickou silu, znají prostředí jako málokdo, mají stále silné vazby na kurdskou část Turecka a jsou stále stejně hrdí, jakoby přijeli z Kurdistánu do metropolí teprve včera. Budou se bránit stejně, jako se brání Kurdové v samotném tureckém Kurdistánu. Turecká armáda za poslední rok zdevastovala v Turecku pět kurdských měst, ve dvou je zákaz vycházení do ulic, který trvá už víc než rok a donutil nejméně 210.000 tisíc Kurdů odejít do vyhnanství v samotném Turecku. Část vyháněných lidí zažila smrt svých nejbližších přímo před svýma vlastníma očima, část své usmrcené děti schovávala v mrazáku po celé týdny, než vůbec dostala povolení, aby směli své děti pohřbít. Nejméně 210.000 lidí nejen že už nemá co ztratit, ale žijí s nejhlubší nenávisti vůči státu a nejsou z těch, kdo by se podrobil bezpráví.
Turecko má na krku nejsofistikovanější islamistickou organizaci, co kdy existovala a je vlastním dítětem Turecka a to Gülenovce. Gülenovci založili nejméně ve 150 státech světa svoje školy pro děti elitní třídy, od Afriky až po Taškent. Odchovali stovky tisíc špičkových odborníků s islamismem vymytým mozkem, ti jsou po celém světě a po vzoru moderních Hašhasi čekají na úkol. A nikdy jim nechyběly finance, donedávna měli v Tureckou obrovskou banku, letecké společnosti, továrny, nemocnice, vše, nač může jen člověk pomyslet. Hlavně měli pod palcem téměř celou tureckou policii, justici, část armády a část tajných služeb. Tito odborníci jsou v Turecku buď v kriminále, kde jsou podrobeni nejbrutálnějšímu týrání, nebo jsou na útěku, nebo v exilu, část ještě ani není odhalena.
Tito odborníci dnes mimo “službu” mají své sítě po celém světě. “Zradu” od samotného “islamisty” a spolubojovníka, tak jak oni vnímají Erdogana, zradu mu nikdy neodpustí. Jen za 48 hodin po tzv. pokusu o puč bylo víc než 100.000 úředníku ze všech oblastí státu propuštěno. To, co Erdogan udělal naposled, udělal Hitler a komunisté. Zestátnili všechen majetek všech “podezřelých” ze spolupráce či z podpory pokusu o puč. Otci legendy tureckého fotbalu zestátnili nejen veškerý majetek, ale i jeho dům, jelikož jejich syn (poslanec Erdoganovy strany) se dlouho před pokusem o puč vystěhoval do USA. To je armáda mimořádně vzdělaných lidí, s bohatými zkušenostmi ze všech oblastí lidského života a teď jsou ve válce s Erdoganem kde jde “to be or, not to be “.
Další skupinu tvoří Čečenci, které turecké vlády dlouhá léta podporovaly proti Rusku všemi prostředky, co jimi turecký stát disponoval, a pak je “zradily”. Je jich několik desítek tisíc jen v Turecku, kde jim bylo velkoryse uděleno statní občanství Turecka, ale dnes jsou nežádoucími osobami, mnoho z nich má relativně solidní ekonomické zázemí, byť ze státem tolerovaných ilegálních obchodů, a teď žijí s pocitem, že je Erdogan zradil.
A pak jsou tady od roku 1990 intenzivně islámem “vychované ” mozky ze všech postsovětských turko – tatarských států. Bezpříkladně brutálních hrdlořezů jsou jen v Iráku a v Sýrii asi 4000 a to s rodinami, což může činit kolem 30.000 tisíc lidí, a to jen v aktivní válce. Kolik jich je v těch státech skutečně, to nevíme, kolik je jich v Turecku a po celém světě, to také nevíme, ale několik set tisíc jich určíte je. A ti všichni vidí nyní oprávněně v Turecku zrádce a ďábla, protože se spojilo nejen s koaličními státy, ale i s Ruskem, o kterém jim celých 25 let výchovy jejich duchovni Imámové cpaly do hlavy, že jsou největším zlem a Káfiry. Ti všichni teď nechovají ani tak silnou nenávist proti Asadovi, jak silně nenávidí Turecko a Erdogana.
Se seznamem nejsme ani zdaleka u konce. Ještě je tady ISIS, ke zrodu kterého přispělo Turecko penězi ze Saúdské Arábie a Kataru, vždy pomohlo, jak jen to šlo. Když ISIS dobyl část naftových polí, bylo jejich největším odběratelem Turecko. Když nechtěně bezpečnostní složky zastavily nedaleko syrských hranic konvoj nákladních aut plný zbraní a začali šetřit, oč jde, všichni policisté, kteří s konvojem přišli do styku, byli propuštěni ze služby, uvězněni – tak jako státní zástupci či soudci. Šéfredaktor nejstaršího deníku Turecka Cumhuriyet, který o tom psal, je současné době v německém exilu, který mu osobně udělil německý prezident. A ISIS jako hybridní dítě Turecka, Saúdské Arábie, Kataru a kdo ví koho ještě, je dnes pod palbami tureckých tanků. Že v řadách ISIS je nejméně 3000 tureckých občanů, to není tajemstvím. ISIS v nedávné minulosti v samotném Turecku svými sebevražednými útoky dokázal čeho je schopný. Těžko někdo další útoky na Turecko zastaví, když se cítí být zrazeni se svým otcem.
Pak přichází dalších cca 7 milionů Syřanů, kteří museli kvůli Turecku opustit svou zemi. Bylo to Turecko, které vtáhlo do války Saúdskou Arábii, Katar, USA a další země do syrského konfliktu a z pár demonstrací udělalo občanskou válkou. Do občanské války poslalo všechny islamisty z celého světa. Američané toto minulý rok řekli nahlas: Turecko je dálnicí teroristů z celého světa do Sýrie. Bylo zničeno víc než polovina všeho v Sýrii! Již čtvrtým rokem žijí v Turecku nejméně 3 miliony sunitů, kteří viděli pod otřesnou téměř hitlerovskou propagandou v Asadově režimu hlavního viníka té katastrofy. Tyto nejméně 3 miliony Syřanů za 4 roky “exilového” života otevřelo oči a prohlédli Turecko. Jejich děti musely kvůli přežití sloužit k sadistické prostituci, musely pracovat hůř než otroci – pokud vůbec nějakou práci dostaly – byly zneužity naprosto bezpříkladně. O obchodech s jejich organy je všeobecná známost, jsou známy příslušné sumy za odběr orgánů, ale o tom nemůže v zemi Erdogana psát žádný novinář, nesmí se k tomuto tématu ani se přiblížit. K nelidskému utrpení navíc sunité zažili zradu ze strany Turecka.
Turecko cca před třemi týdny podepsalo v Moskvě dohodu s Iránem, kde de facto Turecko uznalo Asada! Spáchalo největší zradu z pohledu sunitských syrských uprchlíků v Turecku! Turecko vtáhlo sunity do války proti šíitskému Asadovi, teď podepsalo dohodu s Iránem, jehož adoptivním dítětem je Asad, ještě k tomu v Moskvě, v zemi, o které jim bylo vsugerováváno Turecko-koaliční propagandou po celou dobu, že je největším zlem! Největší zlo, které drží Asada při životě a dodává mu zbraně, aby zabíjel sunity. Jaký bude postoj nejen těch nejméně tří milionů sunitských Syřanů “žijících” v Turecku, ale i v Jordánsku, v Libanonu, ale i těch, kterým se podařilo uprchnout do Evropy, zatím nelze odhadnout. Víme ale jedno: že se jedná nejméně o 7 milionů sunitů, kteří v “dobré víře” se sunitskými bratry kvůli Turecku přišli o všechno, co měli! A teď jsou v islámském pojetí zrazeni. Zrazeni tak, jak je zrada vnímána islámem. Ze všech skupin je nejnevyzpytatelnější tato skupina a jejich příbuzní či “islámští bratři a sestry” po světě, ale víme jen jedno, že tato masa milionů lidí je ve všech koutech Turecka přítomná jako časovaná bomba.
Domněnce, že zvýšení represe vůči těmto skupinám ochrání Turecko před útoky nemůže věřit ani nevzdělaný člověk. S tím vším vkročilo Turecko do nového roku 2017, ale to není jediný zhoubný nádor, který je v současném Turecku. Nad přežitím Turecka s těmito nádory visí silný otazník.
Leave A Comment