Erdogan si neuvědomuje, že „les jaux sont faite“ – hra je dohrána. Nyní začíná Putinova hra – nechme se překvapit jeho tahy…

Když Thomas McInerney, americký generál v záloze, v pořadu „Real Story“ televizní stanice Fox News říkal, že se „Turci dopustili ošklivé chyby, bylo to velice špatné rozhodnutí“ a sestřelení ruského letounu označil za „extrémně agresivní manévr“, chtěl říci něco daleko závažnějšího: „Ten letoun nedělal žádný manévr, který by vedl k pozemnímu útoku. Ano, pohyboval se a hraně toho, co si lze dovolit, ale to neopravňuje jeho sestřelení.“ Dodal, že když byl velitelem u NORAD, nikdy by nedovolil, aby se v podobné situaci střílelo, a že se do podobných situací dostával vcelku běžně. Dle něj „šlo o plánovanou a účelovou provokaci prezidenta Erdogana“. Ten má, jak tvrdí generál McInerney, tajnou agendu – desekularizovat turecký stát a konfrontovat NATO s Ruskem, zatímco bombarduje Kurdy. Proto by měl být západ ohledně současného Turecka velmi opatrný.

V turecké Antalyi se mezi 15. a 16. listopadem konal summit G20. Během něj se hostitel Erdogan sešel s prezidentem Putinem. Erdogan se během setkání choval, jak bylo na první pohled zřejmé, velmi srdečně! Pravděpodobně už v té době ale o svých záměrech informoval prezidenta Obamu, a dle jistých kruhů údajně dostal odpověď ve smyslu: „Dělejte, jak myslíte… Je to koneckonců Vaše rozhodnutí…“ Erdogan tak nejspíše získal dojem, že informováním největšího aliančního partnera v NATO splnil svou povinnost a patrně věřil, že pro realizaci svých záměrů dostal souhlas. A tak mohla začít příprava realizace: „Z ničeho nic“ vydal předseda vlády Davutoglu generálnímu štábu pokyn k útoku na jakékoli letadlo, které by narušilo turecký vzdušný prostor. Reálně to samozřejmě mohlo udělat jen ruské letadlo. O jejich pohybu turecká strana znala všechny podrobnosti a informace dostávala přímo z ruské strany. Ta pro komunikaci v těchto věcech dokonce zřídila „horkou linku“, aby k nějakému incidentu nedocházelo. Netřeba dodávat, že tohoto komunikačního kanálu Turecko do dnešního dne nevyužilo…

Tento svérázný postup potvrzuje vyjádření výše citovaného generála, ale i dalších, že se Turecko pokusilo vyvolat přímou konfrontaci USA/NATO s Ruskem! Samotný průběh incidentu je rovněž podivný – dle Tureckem poskytnutého záznamu trasy ruských letounů (jeden z nichž sestřelilo) se tyto pohybovaly na kurzu, který by mohl – na přesně 17 sekund – překročit tureckou hranici pohybovaly teprve v posledních několika málo minutách – to už zde byly turecké F-16 připravené?Turecko se patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace. Nejspíše čekali, že urgentně vyzvou NATO k plnění povinností vyplývajících z článku č. 5, tedy k vojenské pomoci při napadení cizí entitou. K tomu naštěstí nedošlo, ale ve světle známých skutečností se asi nikdo ani nepozastaví nad „rychlostí“, s jakou Turecko takřka „okamžitě“ sepsalo a doručilo svou žádost adresovanou NATO. Přitom by taková akce, i v kritické situaci, jinak trvala alespoň několik hodin! Že tento sepsaný dokument měly odpovědné osoby zřejmě ještě před incidentem sepsaný na pracovním stole, asi nikoho nepřekvapuje.

Trasa a délka létu SU-24

Ruská strana ale zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. Kdyby mělo Řecko sestřelit každé turecké letadlo, které narušuje jeho vzdušný prostor, přišlo by Turecko o veškeré své letouny ani ne za měsíc. Až do odpoledních hodin si Rusko zachovalo chladnou hlavu, zatímco lokální turkmanské bojůvky servírovaly světu záběry zastřeleného pilota. Kde vzaly pokyn k šíření těchto záběrů není zas tak těžké určit – alespoň dle tureckých médií jejich skupině velel syn předsedy ultranacionalistické až fašistické strany MHP, známé svým de facto paramilitárním křídlem, z tureckého města Elazig!

Dnes: Rusko je druhým největším obchodním partnerem Turecka. Více než polovinu veškerého zemního plynu dováží Turecko právě z Ruska. Všechny turecké jaderné elektrárny staví Rusko. I ve všech dalších sférách obchodu je Turecko závislé na Rusku. A bylo by naivní se domnívat, že Rusko Turecku odpustí tento předem naplánovaný pokus zatáhnout ho do konfliktu s celým NATO.
Pak je pochopitelnější, proč Putin mluvil o „kudle do zad“. Rusko ale má mnoho možností, jak se Turecku pomstít, aniž by muselo být konfrontováno s NATO a USA: Stačí jen, aby kromě Damašku podpořilo v Sýrii i jednotky YPG a YPJ! Už nyní začalo zabraňovat v přesunu vojenského materiálu turkmanským a islamistickým bojůvkám bombardováním okolí obou hraničních přechodů na „rebely“ ovládané území v Sýrii. Rovněž začalo bombardoat tureckem podporované či lépe instruované a ovládané islamistické a turkmanské rebely okolo kurdské enklávy v Efrinu, se kterými právě v té době YPG zažívalo poměrně ostrou konfrontaci.

Rovněž může Rusko, tak jako to činí v Sýrii, nabídnout Iráku ochranu jeho vzdušného prostoru – ten přitom Turecké letectvo až několikrát denně narušuje za účelem bombardování kurdských bojovníků, a to před očima celého světa! V tomto duchu dokonce může Rusko poskytnout Kurdům protiletadlové střely, a nikdo mu to nebude moci mít za zlé… Může začít s ekonomickými sankcemi – a to dokonce aniž by je označilo za ekonomické sankce, aby napětí alespoň navenek zbytečně neeskalovalo. Tento proces dokonce už začal – třeba tím, že nejvyšší ruské úřady začaly Rusy „z bezpečnostních důvodů“ důrazně varovat před jakoukoli cestou do Turecka. Rusové přitom tvoří 70 % turistů v Turecku během zimní sezóny! Podobná opatření nebude těžké zavést ani proti dovozu tureckého zboží. A jestli se zastaví plyn proudící do Turecka z ruských nalezišť, může to, obzvlášť v zimě, Turecko doslova položit.

Erdogan, který dle dostupných informací ještě před „chvílí“ prohlašoval, že sestřelí jakékoli letadlo narušující turecký vzdušný prostor najednou tvrdí, že „kdyby býval věděl, že jde o ruské letadlo, postupoval by jinak“!

 Si neuvědomuje však, že „les jaux sont faite“ – hra je dohrána.

Nyní začíná Putinova hra – nechme se překvapit s  jeho  tahy…

Yekta Uzunoglu a Ondřej Hataš