Uzunoglua chtějí podpořit i někteří europoslanci
19.04. 06:30 Původní zpráva
Kurdský lékař, publicista a podnikatel Yekta Uzunoglu se ve svém léta se táhnoucím sporu obrátil vedle Štrasburského soudu pro lidská práva nově i na evropské poslance. Ti by měli podat petici vyzývající Českou republiku k odstranění zbytečných průtahů v soudním řízení.
Přečtěte si, jak odpovídal Yekta Uzunoglu na dotazy čtenářů TÝDNE.CZ
„Obrátili jsme se na europoslance, aby iniciovali petici vůči Česku kvůli průtahům v řízení. Jmenovitě jde o paní Ruth Hieronymi, pana Elmara Broka a Jo Leinena, který je předsedou ústavního výboru Evropského parlamentu,“ uvedl Uzunoglu.
Europoslankyně Hieronymi přislíbila lékaři, že se pokusí získat pro petici podporu křesťansko-demokratické frakce Europarlamentu, čímž by dokument získal na vážnosti. „Její kolegové by měli v parlamentu vznést na české zastoupení v Bruselu dotaz, jak je možné, že soudce právního státu odsoudí člověka, proti němuž neexistují žádné přímé ani nepřímé důkazy,“ upřesňuje Uzunoglu.
Lékař však zatím nemá jasno v tom, kdy by k interpelaci České republiky a podání petice mělo dojít. „Odhaduji ale, že by se to mohlo urychlit díky stanovisku Amnesty International,“ uvádí. Uznávaná mezinárodní lidskoprávní organizace totiž v nedávné době vydala prohlášení, v němž Uzungolua podpořila.
Kromě Bruselu i Štrasburk a Paříž
Uzunoglu se již v roce 2003 se svou kauzou obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. „Rozhodování tohoto soudu probíhá většinou ve tří až čtyřleté lhůtě, jeho verdikt lze očekávat nejspíš v letošním roce,“ doufá lékař.
K případu se možná sejde i takzvaný Sacharovův tribunál složený z osmi nezávislých právníků, nejčastěji z řad bývalých ombudsmanů evropských zemí. Konkrétně k Uzunogluově kauze souhlasili s účastí mimo jiné někdejší ochránci práv Dánska a Švédska. „Svolání ale zatím brání technické překážky, konkrétně nutnost přeložit spis o více než 6000 stránkách do právnické angličtiny.“ Případné rozhodnutí tribunálu nemá žádnou konkrétní právní závaznost, právnické kolokvium představuje pouze morální autoritu.
Již dvanáct let se táhnoucím případem se v minulosti zabýval i kurdský Pen klub, který se s žádostí o přezkoumání, zda v něm nedochází k porušování lidských práv, obrátil i na francouzský parlament. Ten má totiž podle ústavy země právo zabývat se a vyjadřovat se i k událostem mimo hranice státu. Stejný postup zvolil v Bruselu Kurdský institut, mezi jehož zakladatele Yekta Uzonoglu patří.
Sám lékař ale podle svého vyjádření těmito činy nesleduje jen vyřešení svého vlastního případu. „Nejde jen o mou kauzu. Jde mi především o stav práva. Řekněme si otevřeně, že v této zemi třetí pilíř demokracie nefunguje. Legislativu a exekutivu kritizujeme každou chvíli, ale v případě justice to neplatí,“ vysvětluje své pohnutky.
Dvanáct let tahanic s českými soudy
U vzniku sporu Uzunoglua s českým státem stojí smlouva o výhradním zastoupení na Středním východě, kterou roku 1994 uzavřel s podnikem Škoda Praha. V rámci své činnosti v této oblasti se dostal do sporu s reprezentantem ŠkodaExportu Jaromírem Johanesem, v září 1994 byl zatčen a obviněn z údajného obchodu se zbraněmi a drogami, které sám označuje za součást boje ze strany svých konkurentů.
Později policie své oznámení změnila s tím, že je viněn z vražd, vydírání, mučení a tunelování. Strávil dva a půl roku ve vyšetřovací vazbě, kam mu bylo na podzim roku 1996 doručeno rozhodnutí o udělení německého občanství. Po svém propuštění podal trestní oznámení pro pomluvu na vyšetřovatele Jiřího Gregora a v květnu 1997 odjel na návštěvu rodiny do Turecka. Místní úřady mu zakázaly opustit zemi, vycestovat mohl díky tlaku mezinárodní veřejnosti až v říjnu.
I po návratu byl nadále stíhán za údajné omezování osobní svobody a mučení tureckého emigranta Gürkana Gönena, jehož věrohodnost ale byla médii i ochránci lidských práv opakovaně zpochybněna. V říjnu 2003 soud projednávání případu zastavil kvůli nepřípustným průtahům, Uzunoglu se ale odvolal s tím, že chce, aby věc byla dotažena do konce a jeho jméno očištěno. V březnu letošního roku mu tentýž soud uložil za výše zmíněné trestné činy dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let. Lékař se na místě odvolal a případem se tak bude zabývat Městský soud v Praze.
Uzunoglu je nositelem ceny Františka Kriegla, která mu byla Nadací Charty 77 udělena v loňském roce. Na jeho podporu vystoupila řada známých českých osobností, mimo jiné Václav Havel, John Bok, Pavel Dostál, Táňa Fišerová, Svatopluk Karásek, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina nebo Petruška Šustrová.
Foto: Jan Zatorsky