Slovo, které pochází z latinského referendus a má znamenat „věc, o níž mají a měli by rozhodovat občané, kterých se věc tyká“.

V češtině se referendu jinak říká trefně „všelidové hlasování“, tj., že o svých životních záležitostech rozhoduje lid sám, nikoliv nějaká instituce či vládce. Referendum je ten nejcennější instrument demokracie, kdy lid rozhoduje o své “věci” sám.

Kladu oprávněnou otázku: kolik lidí ze 7,5 miliard lidských bytostí jako jsme my, co mají stejný genetický základ, zná v 21. století slovo referendum? Kolik ze 7,5 miliard vůbec může alespoň ve společnosti, ve státech, kde žijí, snít o nejzákladnějším instrumentu, jako je referendum, to jest o všelidovém hlasování?

V kolika státech naší “drahé Zeměkoule“ lidé nesmí o referendu nejen mluvit, ale vůbec ani uvažovat, aby se nevystavili perzekuci ze strany institucí, které jsou řízené panovníky těchto států!

Kolik náboženství či sekt svými ideologiemi vymývají hlavu miliardám lidí na naší planetě, aby náhodou někdo z nich ani ve snu nepomyslel na něco tak “kafirovského”, jako je referendum!

O tomto základním kameni demokracie smějí, jak je vidět, uvažovat a mluvit, a když na to přijde, tak ho i použít, jen vyvolené národy! Národy jako je Anglie, Skotsko, Švýcarsko či jiné země EU, ale někdy i malé národy požehnané vyvolenými, jako tomu bylo v Kosově.

Ale chraň bůh, aby všelidově chtěli hlasovat lidé na Krymu, tak to ne, to by nešlo! Tam nemůže být referendum akceptovatelné, jelikož na Krymu nemají mandát vyvolených!

Někde na Středním východě, v mnoha státech lidé nevědí, ale ani neznají toto slovo, a když už ho někdo z nich zná, tak o referendu nesmí mluvit přinejmenším nahlas, aby neinfikoval společnost. Nebo je přímo zakázané a nežádoucí o referendu psát, tak je tomu v mnoha islámských státech na Středním východě.

V Turecku, se o referendu sice smí mluvit a někdy se smí i referendum použít ale jen k legalizaci moci Erdogana a jeho režimu, pak je referendum Erdoganovi vlastním a unikátním způsobem praktikováno jen proto, aby Erdogan mohl “legalizovat” svou moc. Z referenda se pak stává zmanipulovaný instrument…. To vše je možné v oceánu, kde vládne cokoliv, jen ne demokracie a demokratické prostředky.

Na Středním východě se nachází jeden malý ostrůvek jménem Irácký Kurdistán. Na tom ostrůvku žijí lidé, co najednou do světa křičí, že chtějí o svojí existenci a o svojí budoucnosti rozhodovat sami a dokonce chtějí rozhodovat tímto demokratickým “požehnaným instrumentem”….

A najednou nastává hned světový průser!

Všechny, ale všechny tzv. demokratické země, které propagují svůj systém, jsou proti rozhodnutí tohoto již 100 let před jejich očima a dost často s jejich zbraněmi utlačovaného a masakrovaného národa! Přitom ještě před pár týdny, to jest předtím, než se tento národ rozhodl “uchýlit k takové nehoráznosti”, uvažoval svět o Kurdech jako o hrdinech!

Co je pikantní, že se k nim připojilo i Rusko, které se stále ještě dohaduje se zbytkem “demokratického světa” o legitimitě ukrajinského referenda!