Nekončící ostuda
Vlastně by tady místo tohoto textu měly být jen samé vykřičníky, to by nejlíp vyjádřilo mé přímo zuřivé rozpoložení. Senát Obvodního soudu pro Prahu 4, jemuž předsedá mgr. Vítězslav Rašík, se 1. června vyloučil z projednávání trestní věci vedené proti dr. Yektovi Uzunogluovi a dalším dvěma spoluobviněným.Tento senát kauzu projednával na základě obžaloby podané v lednu roku 2000 – to je patrně rekordní prodlení, které ovšem pan Rašík ani jeho přísedící skutečně nezavinili.Celá věc se vleče už od podzimu 1994, tedy skoro dvanáct let, a pan Uzunoglu strávil víc než dva a půl roku ve vazbě. Obžaloba uvádí, že pan Uzunoglu a jeho dva spoluobžalovaní (původně tři, ale jeden v průběhu trestního řízení zemřel) měli mučit jiné dva turecké občany a omezovat jejich osobní svobodu.Důsledkem rozhodnutí soudu z 1. června je, že věc bude muset být přidělena jinému senátu. Spis je naprosto nepřehledný: má přes pět tisíc stran a jsou v něm navršena snad všechna pochybení, jichž se mohou orgány činné v trestním řízení dopustit. Bez zasvěceného průvodce v něm člověk může bloudit celé měsíce, aniž by si dokázal udělat představu, co se vlastně stalo – nebo spíš nestalo.Pustí-li se nový senát do studia toho nemožně zpackaného spisu aspoň trochu poctivě, nelze se už letos nadít zahájení nového hlavního líčení.Senát mgr. Rašíka nedokázal během šesti hlavních líčení vyslechnout hlavního svědka, poškozeného, který údajně měl být mučen. Pan Gönen se prostě k soudu nedostavuje a policie, která to má z okrsku k jeho bydlišti několik desítek metrů, není schopna ho předvést. Ani se nedivím, že se obhájce pana Uzunoglua rozčiluje a zesiluje hlas: známe přece případy, kdy svědek dokonce sedí ve vazbě, jen aby se dostavil k soudu. V tomto případě však nikoli.Je to vskutku kauza, která volá do nebe. Když člověk sleduje některý díl seriálu Na lavici obžalovaných justice, který se právě vysílá v televizi, může mít pocit, že scenárista Jiří Křižan trochu nadsazuje. Při seznámení s kauzou Uzunoglu se však panu Křižanovi v duchu musí omluvit: to, co se v tomto případě děje, je prostě neslýchané.Nemusíme pochybovat o tom, že štrasburský soud rozhodne o neomluvitelných průtazích, čímž pověst české spravedlnosti utrpí další šrám. Co je to však proti křivdě, jaké se český stát dopouští na Yektovi Uzunogluovi? Za dvanáct let, po která se případ táhne, byl nařčen z přípravy vražd, z rozsáhlé hospodářské trestné činnosti a dalších trestných činů. Média z něj společně s policejními mluvčími v polovině devadesátých let udělala mafiána a zločince. A nyní, když chce očistit své jméno, soudy prostě nejsou schopny dovést případ ke konci. Jakou roli hraje státní zastupitelství, které tak žalostně selhalo při dozoru nad vyšetřováním? Je zřejmé, že jediný svědek, který by mohl do věci vnést světlo, totiž Gürken Gönen (mimochodem policejní agent), k soudu přijít nechce. Možná má strach z konfrontace s obžalovaným. A možná mají jiní strach, že by mohl povědět příliš mnoho.Štrasburský soud rozhodne o neomluvitelných průtazích. Co je to však proti křivdě, jaké se český stát dopouští na Yektovi Uzunogluovi?
PETRUŠKA ŠUSTROVÁ
Lidové noviny, 16. června 2006