Na letišti v Košicích čeká kurdský politik, zda bude poslán do Íránu k popravě

//Na letišti v Košicích čeká kurdský politik, zda bude poslán do Íránu k popravě
Na letišti v Košicích byl v úterý 8. 1. 2019 odpoledne zadržen kurdský politik Brahram Samani, který prchá před politickou perzekucí z Íránu. Ze země ajatoláhů se mu podařilo přejít přes zelenou hranici do Turecka, kde si opatřil slovinský cestovní pas na jméno Oliver Potocnik. Na něj se mu podařilo nastoupit do letadla z Turecka na Slovensko, kde měl jen přestoupit a letět dál do Belgie. Slovenskou policií byl však za poněkud podivných okolností zadržen a nyní mu hrozí odeslání zpět do Turecka. Vzhledem k tomu, že Turecko a Írán mají dohodu o vzájemném vydávání politických uprchlíků, jeho odeslání do Turecka je faktickým posláním na popraviště v Íránu.
 
 
 

 

autor:

Jana Kunšteková
iprima.cz

V Belgii na uprchlíka z Íránu netrpělivě čeká bratr, který je známým politickým aktivistou, zastupujícím zájmy Kurdů v Evropě. Včera čekal marně, když mladšího bratra, který je v Íránu znám jako bojovník za občanská práva Kurdů, při přestupu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště v Košicích zadržela slovenská policie. Oddělení hraniční a cizinecké policie na letišti v Košicích o zadržení Kurda odmítlo podávat jakékoli informace. Košičtí policisté napřed odmítli zadržení byť jen potvrdit.

cestovní doklad
cestovní doklad

Na pomoc kurdskému politikovi s íránským občanstvím vyrazil z ČR známý lékař a aktivista Yekta Uzunoglu. Podle jeho informací slovenská policie Bahramu Samanimu zabránila ve vstupu na území Evropské unie a znemožnila mu požádat o azyl. Současně mu měl být dokonce odepřen i přístup tlumočníka a právního zástupce, což znamená porušení mezinárodního práva i slovenských zákonů.

V noci mluvčí Policejního prezidia SR Denisa Baloghová jeho zadržení potvrdila. „Policie postupovala standardním způsobem. Osobu poučila  i o možnosti požádat o azyl. Navzdory tomu osoba tuto možnost nevyužila. Následně jí bylo postoupeno rozhodnutí o odepření vstupu na území EU,” uvedla Baloghová a podle jejího vyjádření byl dotyčnému nabídnut i tlumočník.

Yekta Uzunoglu ale tvrdí, že se celý příběh odehrál poněkud jinak. „Bahramu Samanimu byl dán k podpisu dokument ve slovenštině, kterému nerozuměl a jenž mu nebyl přeložen. Pravděpodobně se jedná o formulář o tom, že nehodlá na Slovensku žádat o azyl. Na zjištění právního stavu v tuto chvíli pracují právníci ze Slovenska, z Německa a Belgie“, uvedl v noci  na dnešek Uzunoglu.

Dokument měl podle něj policistům umožnit zahájení řízení o deportaci Bahrama Samanima do Turecka. Podle včerejšího rozhodnutí slovenské policie by měl být kurdský aktivista dnes – ve středu 9. 1. v 8 hodin ráno – deportován letadlem do Turecka. Vzhledem ke smlouvě o předávání politických „zločinců“ a uprchlíků mezi Tureckem a Íránem to pro něj znamená rozsudek smrti. V Íránu by byl postaven před zvláštní tribunál, který v poslední době ve velkém odsuzuje kurdské politiky a aktivisty k smrti.

Rozhodnutí o deportaci potvrdila i slovenská policejní mluvčí. „Dotyčná osoba není omezená na osobní svobodě, standardně čeká na let zpět, odkud přiletěla, a podle mezinárodního práva na náklady letecké společnosti,“ uvedla Denisa Baloghová.

Krkolomnou cestu íránského Kurda do Evropy popsal Yekta Uzunoglu: „Samani se zázrakem dostal do Istanbulu, kde mu pašeráci sehnali falešné doklady. S íránským pasem by se na Slovensko nedostal a v Istanbulu by ho nepustili do letadla. Očekával, že přiletí do demokratické země, kde vysvětlí, kdo je a proč utíká z Íránu. Možnost toto vysvětlit ale neměl. Snažil se úředním orgánům na místě vše vysvětlit, ale marně.”

Slovenská policie ústy své mluvčí ovšem tvrdí, že mu bylo poskytnuto vše v souladu se zákonem. Přesto nejdříve naprosto zmateně tvrdila, že se jedná o Afghánce.

Samanimu se podle Uzunoglu v noci podařilo v zoufalé situaci ze svého mobilního telefonu podat žádost o azyl na Slovensku. „V nouzi poslal e-mailem žádost o azyl, a to přímo na adresu slovenské ministryně vnitra Denisy Sakové a ředitele Migračního úřadu Ministerstva vnitra SR Bernarda Priecela. V podání rovněž požádal o odložení vykonatelnosti rozhodnutí o deportaci. Nyní je na nejvyšších slovenských politicích a úřednících, nikoli na řadových policistech na letišti, zda pronásledovaného politika pošlou na cestu, na jejímž konci by s velkou pravděpodobností byla smrt na oprátce na jeřábu. Tak se totiž v Íránu popravují političtí odpůrci islamistického režimu,“ vysvětlil stávající situaci Yekta Uzunoglu.

V Íránu probíhá tvrdá perzekuce Kurdů. Jak z národnostních důvodů, tak i náboženských. Řada Kurdů jsou vyznavači jiného náboženství než islámu. Islám je v Íránu státním náboženstvím, které je obsaženo i v názvu země Íránská islámská republika. Ti, kteří jsou muslimy, jsou většinou sunnity. Zatímco oficiálním vládním směrem v Íránu je šíitský islám.

Slovenský případ vykazuje některé podobné rysy jako případ, který se odehrál na jaře 2018 v Praze. V pražském hotelu, kde se odehrávala diplomatická konference zabývající se možnostmi nastolení míru v Sýrii, byl zatčen Sálih Muslim. V době zatčení byl místopředsedou kurdské samosprávy v Rojavy. S tímto politikem dokonce osobně jednal americký i ruský ministr zahraničních věcí. U nás byl však zatčen těžkooděnci jako terorista. Na základě zatykače, který na něj vydalo Turecko, kde nikdy v životě nebyl.

Jana Kunšteková

By | 2019-01-10T12:15:39+00:00 10 1 2019|Čeština|0 Comments

Leave A Comment