Kdysi jsem sledoval erudovaný seriál o roli žen dle všeho trpících poruchou osobnosti (to jest psychopatií) v novodobých dějinách. Je zvláštní, že tyto ženy téměř vždy vyhledali svého budoucího muže z řad budoucích politiků. Je to oblast, kterou by měli zkoumat a zabývat se s ní psychiatři. Tyto ženy své destruktivní nitro přenesli prostřednictvím “silných mužů” do politiky a to se všemi důsledky.

My Kurdové jsme též poznali jednou takovou ženu, která přenesla své destruktivní, nenávistné já do kurdského osvobozeneckého boje a to skrze svého manžela Jalala Talabaniho a ona žena se jmenuje Hero Ibrahim, protože odmítala a to v rozporu s kurdským rodinným kodexem přijmout jméno svého manžela to jest Talabaniho….

Pochází z významné kurdské právnické a literární rodiny, její otec byl Ibrahim Ahmed, jeden z prvních osobností osvobozeneckého hnutí v severním Iráku. Po návratu legendárního vůdce Kurdů Molla Mustafa Barzaniho ze sovětského exilu v roce 1958, byla záře jeho hvězdné osobnosti zastíněna. Po několika letech spolupráce v řadách Kurdské demokratické strany Iráku se jejich cesty rozdělily a v té době do vedení této strany patřil i Jalal Talabani, který se seznámil s dcerou Ibrahim Ahmeda, kterou si zval za manželku i s její  podmínkou, že nebude nosit jeho jméno!

Po roztržce Ibrahim Ahmeda s Mustafou Barzanim, Hero dlouho zpracovala svého manžela, aby též opustil Kurdskou demokratickou stranu, což se jí povedlo a to byla v té době, kdy Kurdové urputně bojovali s Bagdádem těžko zhojitelná zrada pro PDK, kde Jalal Talabani v části práce strany byl téměř nenahraditelný…. Přitom otec Hero Ibrahim Ahmed se po roztržce se svou vlastní stranou rozhodl žít v Anglii, kde se začal věnovat kurdské  literatuře, a byl rozhodně byl mnohem úspěšnější než v politice. Jako literát se zapsal do kurdských dějin víc než politik!

Jeho dcera Hero, která dle všeho trpěla a trpí poruchou osobnosti a je mimořádně inteligentní, se snad jako první žena u Kurdů rozhodla studovat psychologii, kterou se zabývala dlouho a své poznatky přenesla k získání moci za každou cenu. Jestli Jalal Talabani jinak vnímán pod přezdívkou Mam Jalal (Strýc Jalal) byl usmívavým, srdečným, mírumilovným, vždy kompromisu schopným člověkem, tak Hero byla a nese všechny opačné vlastnosti svého manžela. Jestli Mam Jalal dělal ve své dlouhé politické kariéře chyby vůči svým vlastním ideám a tím vůči Kurdům samotným, vždy to bylo pod vlivem Hero a nebo Hero realizovala hru s jeho jménem, která přinesla často i bratrovražedné tragédie mezi Kurdy.

Mam Jalal nebyl Evropanem, aby se nechal rozvést se svou manželkou, to si kvůli společenským řádům nemohl ani dovolit, ale ani to, co vždy provedla Hero jeho jménem veřejně distancovat.

Mam Jalal měl klid, když Hero “kvůli dětem” žila v Londýně a on v Kurdistánu v horách. Bylo to období klidu mezi kurdskými politickými stranami, to jest především KDS a PUK (vlastenecká fronta Kurdistánu) k založení které vedla Jalala Talabaniho sama Hero. Dvě strany, které se stály nemilosrdně proti sobe desítky let, než je samotná Madeleine Albrightová smířila, ale smířit Hero s někým kdo stále má představu, že je to strana jejího otce, která vyhnala jejího otce do exilu, nebylo nikdy možné! Přitom její otec do toho exilu šel dobrovolně a byl šťasten, že se může nerušeně věnovat literatuře, než zůstat v Kurdistánu, kde se jen válčilo.

Po zvolení Jalala Talabaniho se Hero objevila po jeho boku, jen když šlo o návštěvu v Bílém domě či v Elysejském paláci, jinak se výlučně věnovala upevnění svého panství v kurdském městě Suleymaniye se zneužitím politické moci PUK a postavila paláce, oblékala se dle světových návrhářů a v absenci svého manžela, který byl jako prezident v Bagdádu, opět brojila proti KDS vedené Barzaním, přitom byla jinak jen členkou vedení PUK, nikoliv předsedou, ale zneužila jméno svého manžela kde jen mohla. Spojovala se s tajnými službami nejen Iránské ISLÁMSKÉ republiky – kde je křesťanství pronásledováno jak čert, ale navenek vůči Evropě vystupovala jako matka pronásledovaných křesťanů a dokonce oficiálně změnila jméno svého staršího syna z kurdského Bafil na Pavel a dokonce získala jako první žena v dějinách cenu Vatikánu Christian Leader Award  – vůdce křesťanských osobností. Zda účelově ve svém pokročilém věku konvertovala, to nevíme, ale tak jako psychopatce, je jí dobrý každý účelový prostředek.

Její manžel prezident Iráku měl mozkovou mrtvici v roce 2012, konečně se Hero dostala ke všemu. Přestože byl její manžel až do roku 2014 prezidentem, defacto o všem rozhodovala Hero, nejen ve státní správě, ale i v PUK! Svému synu Pavlovi předala v rozporu se zákony oddíly Peshmerge a učinila vše, aby tyto se oddíly staly součástí celokurdských Peshmerge. Ona potřebovala vést svoji armádu – byť neoficiálně – s jí naprosto podobným psychopatem Pavlem. Její mladší syn Kubad Talabani naštěstí psychopatii nezdědil a jak v soukromém životě, ale též i v politickém životě je “normální” a navzdory své agresivní panovačné matce je součásti kurdské vlády vedené předsedou vlády Necirvanem Barzaním, ke kterému má bližší vztah, než ke svému vlastnímu bratrovi “Pavlovi”!

Pak 3.10.2017 zemřel Mam Jalal, strýc Džalal, který posledních 5 let po mozkové mrtvici stejné nic nemohl, a to ani mluvit. Jen asi nebožtík slyšel, co všechno za zrůdnosti provádí čarodějnice, která ho celý život týrala, a na jeho pohřeb tato čarodějnice posedlá zlem pustila i náčelníka íránských islámských gardistů, který se podepsal pod masakry Kurdů Qasima Sulaymana, se kterým, jak je už dnes jasné, se dohodla nejen ohledně Kirkuku, ale též o rozdělení iráckého Kurdistánu na dvě části!

16.10.2017 začal útok na Kurdistán především šíitských milicí Hashid Shaabi, které jsou složeny především z islámských gardistů Iránu, společné s Iráckou armádou a to vše vedené Íránským katem “gen” Qasemem Soleimanim. Jak se ukazuje, s koordinací ředitelem turecké tajné služby Hakanem Fidanem, který dle všeho byl též na místě …. Kurdové byli připraveni nejen s guvernérem  Kirkuku Necmedinem Karimem, ale též po smrti Jalala Talabaniho  svolením generálním sekretářem PUK Kosret Resulem, který je též viceprezidentem Kurdské autonomní oblasti jako druhá největší síla v iráckém Kurdistánu nejen Kirkuk, ale i další od ISIS osvobozené tzv. “sporné” území ubránit!

Onu noc, to jest 16.10 2017, když bylo s iránským generálem Qasemem Soleimanim vedenou šíitskou milicí a iráckou armádou zaútočeno na Kirkuk, bylo ze strany Kurdů vše bylo připraveno k obrané Kirkuku a onou noc tato psychopatická čarodějnice se svým po mamince psychopatickým synem obcházela dvě jednotky v Kirkuku a nařídili jim stažení z fronty, přes kterou se do města dostal Qasem Soleimani, generálmajor strážců islámské revoluce IRGC odpovědný za vojenské a tajné operace Iránu (zařazený na seznam osob sankcionovaných rezolucí OSN 1747 a USA označen jako terorista, se kterým je zakázáno obchodovat), se svými milicemi …..

A tak byly kurdské jednotky nuceny, než se ten “zmatek” vysvětlí, se též stáhnout z města ….

Během toho všeho s pomocí této čarodějnice a jejího syna Pavla byl spáchán atentát na guvernéra města Kirkuku pana Necmetina Kerima, který byl a je členem vedení PUK jako tato čarodějnice, byl spáchán atentát na generálního tajemníka PUK pana Kustera Rasula, který přežil se zraněním a byl unesen náčelník kurdských ozbrojených sil odpovědných za Kirkuk a následně po skončení “osvobození” Kirkuku propuštěn…… Nezanedbala všem náčelníkům osobně sdělit, že se musí stáhnout…..  a že je to pokyn! Naivní kurdská úcta k “manželce” jejich nedávno zesnulého Strýce Džalala…

Ona se svým synem Pavlem se všude mohla dostat jen díky tomu, že byla manželkou Talabaniho ne nesoucí ani jeho jméno!

Jedna psychopatická vysoce inteligentní žena, která se celý život zabývala psychologií, jak ovlivnit se svým zlem dějiny části jednoho potlačeného národa bojujícího za svoji svobodu….

Nyní se nachází v Bagdádu, kde byla přijata premiérem Iráku Hajdarem Abadím tvůrcem nepředstavitelného zla! Žádné armádě na světě by se nepodařilo v daných podmínkách dobýt tak chráněné opevněné město, chráněné smrti vzdorujícími Peshmerge, jak to dokázala ona …..

Kolik těch psychopatických žen nechalo za sebou nesmazatelné stopy v našich lidských dějinách?