Útokem na svého stvořitele či pána si podepsali svůj ortel smrti a tak bylo učiněno vše, aby se tito Satani sežrali navzájem.

 

Donald Trump se po téměř 170 dnech svého zvolení prezidentem Spojených států amerických vydal na svoji první zahraniční cestou do nejcitlivější části naší zeměkoule a to na Střední východ a do Saúdské Arábie, abych performanci jeho návštěvy převedl do srozumitelné a jednoduché řeči, mohu toto učinit pomocí terminologie iránské tradiční hry “šach – mat”.

Ale tentokrát nejen že jeden z hráčů dává druhému a dokonce oba navzájem si dávají “šach – mat”, ale na konci hry ten, kdo vybral hráče, aby proti sobe hráli tuto partii, určil a sdělil jim pravidla hry dle vlastních osobních zkušeností jednotlivých hráčů, ten dá na konci hry sám oběma hráčům “šach – mat” i když vlastně ani není hráčem partie a nepatří to ani k otevřeným pravidlům hry!

Jeden z vybraných hráčů je ten, koho transatlantická civilizace po dobu desítek let aktivně podporovala v jeho snahách o rozšíření sunitského islámu s radikálními výklady částí koránu a ten druhý je vůdce, kterého tato civilizace vzala z jeho Bagdadského exilu a přenesla do kulturního hlavního města Evropské civilizace, do Paříže, kde ho pohostila dle jeho přání pod stanem a kde mu bylo splněno vše, co mu viděli na očích – to jest země Ajatollaha Chomejního.

Ve své nafoukanosti si vsugeroval, že je Alláhovým novým imámem, že byl vybrán jako panovník země. Panovník, který před reformátory utekl ze země a schoval se někde v Římě a následně byl tajemnou transatlantickou silou vrácen do jeho země a ti nezkušení “revolucionáři” dostali pořádnou lekci v roce 1953, ale následně a tentokrát byl vyhnán těmi, kdo ho tehdy přivedli z Říma, aby na Alláhem požehnaný trůn mohli dosadit Ajatollaha. Ta samá evropská civilizace, která tak srdečně pohostila novodobého imáma Alláha a učinila vše k jeho zdárnému návratu do vytoužené země, přihlížela po jeho návratu vražední kurdských politických činitelů v evropských metropolích, kteří jen křičeli “demokracie pro Irán, autonomie pro Kurdistán” toto byla jedna z mnoha služeb evropské civilizace Alláhem určenému Imámovi!

Pak se náhodou dozvěděla o zemi tohoto imáma, kterou pojmenovala část transatlantické civilizace za oceánem po Satanovi, že společně organizovali a realizovali obchod s drogami, aby mohli financovat kontrarevolucionáře v Nikaragui. Obě tyto země, které jsou vybrány pro tuto šachovou partii, jsou produkty či vynálezy transatlantické civilizace. Na začátku radikální islám či “velký Satan” byl vyprodukován k zastavení šíření komunizmu. Po rozpadu komunismu byl vyprodukovaný Satan ponechán svému osudu. Z pocitu zrady tento se svým pánem opuštěný produkt začal útočit na svého panovníka, který neviděl jiné východisko, než tyto Satany nechat se pobít navzájem mezi sebou.

Útokem na svého stvořitele či pána si podepsali svůj ortel smrti a tak bylo učiněno vše, aby se tito Satani sežrali navzájem.

Tak, jak je hra připravena a nastolena, musí si tito hráči během hry dát vzájemně šach – mat, oproti tradičním pravidlům této ušlechtilé hry, kdy se může dát šach- mat jen jednou a šach mat končí hru. Ale skutečnost je taková, že tito hráči budou vyčerpáni a vyždímáni z nekonečného šach – matování, dostanou jednou a definitivně a jednou provždy na konci šach – mat od toho, kdo tu partii připravil a posadil hráče ke stolu.

Alespoň v té první partii to tak asi bude.

Stav americké části transatlantické civilizace, která je rozpálena z bolesti a křeči titánského syndromu, je tak vážný, že musela poslat na politickou scénu svoji první ligu. A i ta první liga mohla vyhrát volby jen tak, že by dostala o dva miliony hlasů méně, než protivník. Už ta samotná skutečnost poukazuje na jasnou indicii, v jak vážné situaci se nachází transatlantická civilizace, a sice že už jde o to, jestli být či nebýt….

Je proto pochopitelné, že první cesta hlavy té první ligy musela vést do země, kde byl stvořen a odtamtud rozšířen do celého světa sunitský radikální islám, a sice do Saudské Arábie. Do Saudské Arábie, na kterou se dívá zrakem plným podezření, že mohla podporovat ty, co 11. záři vrazili kudlu do srdce americké části transatlantické civilizace. Je to ta země, která se cítila být nadřazená a ještě vloni během konference Islámské spolupráce v tureckém Istanbulu jejich král napumpován Erdoganem vyhrožoval Americe slovy a zhruba v tom smyslu : “já položím tvoji ekonomiku”!

Všechny údaje ukazují na to, že ti, kteří připravili tuto partii, jsou naprosto odlišní od narcistických, egocentrických politických figur, někdy až hraničících s perversitou, kdy prováděli orální sex v oválném sále v Bílém domě, který určuje osud naší zeměkoule . První liga koná svoji činnost s důkladnou pečlivostí života úspěšného zaměstnavatele s plnou odpovědností, co neignoruje jakékoliv negativní či narušující faktory a nepropadne do rituálu tradičních politik beroucí život často tak “light”.

Ti, kteří patří do Trumpova teamu a doprovázeli ho během osudové cesty, znají kritéria hry ne od akademiků a učitelů, co strávili celý život v knihovnách či z posluchárnách, ale vědí, že v životě se musí denně učit přímo v terénu, kde často musí zvolit potřebnou hru – a tou životní zkušeností dozráli.

První země vyvolená k šachové partii je Saudská Arábie, která tak bytostně toužila, aby byla vybrána ona. Saudská Arábie, jejíž nedávný šéf tajné služby mohl George Walker Bushe oslovit s “Hej Georgie” a držet ho za ručičky a jít s ním na procházku. Je to ta země, která má v Americe svých 700 miliard a za sebou desetimilionovou neuniformovanou islámskou armádu.

Je to země, která se nachází v tak šíleném duševním stavu, že v opilosti ze své extáze, může použít jakýkoliv prostředek proti svému stvořiteli. Duše tohoto hráče je takovém stavu, že šla dokonce za “sultánem” Turecka, to jest za sultánem země, kterou tradičně vnímali jako nepřítele. Donald Trump uskutečnil svoji první cestu právě do této země.

Vyvoleného prvního hráče ovládá tak silné duševní rozpoložení, že by mohl bez ostychu proti svému stvořiteli využít všechny dostupné prostředky. Duše tohoto hráče se zmítá tak, že by mohl (a také to učinil) vstoupit do společného tažení s mačo vůdcem svého tradičního nepřítele proti svému stvořiteli.

Trumpova první zahraniční cesty vedla právě do této země.

A odehrálo se nevídané v dějinách diplomacie: nastal naprosto neuvěřitelný rituál, kdy nechal své hráče tancovat tak, jak se mu zachtělo. Za bleskovým úspěchem Trumpa při sestavení a určení úkolu pro jeho hráče je tučný podpis části hospodářské oligarchie, té, co přes prognózu před čtyřmi roky zaskočila všechny snížením ceny ropy pod – do té doby – nepředstavitelnou hranici stopy podpisu, čehož si nelze nevšimnout.

Na dveře Saudské Arábie klepe pro ni dosud neznámá nutnost úspor, pojem, který se Saúdům ještě donedávna zdál být jako v jejich nekonečné poušti známá fata morgána. Úspory Saúdům vstoupily do života diktátem, že musí opustit svůj život, kdy desítky let diktovali výrobcům šílené nápady na ozdobení zlatem Rolls-Roycu, Mercedesu či Lincolnu, jejichž ozdoby se v té době staly nedílnou součástí jejich života! Na dveře jim klepající nutnost nadiktovala Saúdům, že se musí uskromnit, že musí „přestoupit do Volkswagenu“!

Trump přišel do k Saúdům s velkým, od přátel vytouženým, dárkem. Jeho dárek byla smlouva o prodeji zbraní v hodnotě 370 miliard a tím tohoto hráče uvyklého životu v luxusu a nudě, lidově řečeno dostal do sedmého nebe, dle psychologie do beduínské pouštní extáze. Ta nastala, když nechal podepsat králi té pouštní země, že ten vytoužený dar dobrovolně a s radostí zaplatí a ten, který podepisoval tuto sakra závažnou smlouvu, nebyl nikdo jiný, než ten samý člověk, který ještě ani ne před rokem napumpován Erdoganem z Istanbulu křičel směrem přes Atlantik: “položím tvou ekonomiku”! Podepsal to v extázi pouštního tance s mečem a víc než polovina vyděračských 700 miliard bylo pryč jako kapka vody v jeho poušti.

Trump se svým celým manšaftem v mateřské zemi sunitského radikálního islámu, když se podpisovaly smlouvy o zaplacení toho daru v doprovodu pouštních rytmů společně s meči v rukou, tancovali exaltovaně před kamerami celé planety! Přenos byl odvysílán nespočetným militantům s prsty na spoušti po celé zeměkouli jako jasný signál: “vaši páni vás prodali, podívejte se, jak se tady společně radují, tancují s námi rukou v ruce, s námi, přestože vám cpali do hlavy, že jsme “Satani” a “vašim pánům nevadí ani to, že moje dcera, ale ani moje manželka nejsou zahalené v khimáry, podívejte se, jak jim koukají nahá ramena a nohy a přitom sedí vedle vašich panovníků”! Následně nezapomněli podle scénáře shromáždit všechny pohlaváry sunitského islámu kolem Trumpa a to i proto, aby bylo všechno jasné i tomu, kdo ještě ani ne před rokem organizoval setkání Organizace islámské spoluprací a nechal se zvolit jejím vůdcem, tak právě aby především jemu bylo jasné, že sídlem sunitského islámu není kdo ví kde v Ankaře či v Istanbulu, ale v Saudské Arábii, odkud celý islám pochází! Mohl snad někdo dosáhnout víc než Trump během jedné jediné cesty do kolébky radikálního islámu?

Trump, který si za krátkou dobu zajistil i podporu a sympatie velké části židů, se nechá držet saudskou Arabkou za ručičku a zajistí si tak doprovod až k branám arény, aby si vyřídil krevní odvetu s šíitským Iránem! To aby se islámský svět konečně dozvěděl, koho má Alláh skutečně rád z obou směru islámu!

A co Putin, mohl by nevidět dodávky zbraní s několikanásobnou cenou než je jejich tržní hodnota? Putin, který vybavuje vyvoleného šíitského iránského hráče? No a co? Jako obdobné, jako když v nedávné minulosti během osm let trvající strašlivé války mezi Irákem a Iránem: “Máme vydělávat jen my? Prosím vás nechme, aby také náš Vladimir něco z toho měl, to přece nejde, abychom vše dostali jen my, že?“

Trump poté, co se sunitský radikalismus stal po 17 let černou můrou, se přeměnil na hráče a aby zúčtoval šíitským „Satanem“ vstoupil na hřiště a odjel do Izraele, kde sdělil svým židovským hostitelům asi ironicky : “Tam je tolik lásek” tím mínil Saúdskou Arábii. Šel ke zdi nářků, zapsal své jméno na tuto svatou zeď a tím i do lidských dějin.

Následně odletěl do Vatikánu, kde se vyzpovídal, vykoupil své hříchy a následně jako čistý, naprosto čistý, důstojný, hrdý vůdce transatlantické civilizace šel na shromáždění NATO a G7, aby je probudil z letargie, z lenosti, z věcného spánku a dokončil rozdávání domácích úkolů všem.

Trump s jeho teamem – je možné, že můžou proměnou na hráče pacifikovat v jednu dobu ty, co jsou dle všeho krmitelé či panovníci teroristů, těch, kteří dennodenně v nějaké metropoli transatlantické civilizace krví a ohněm způsobují bolest a utrpení, slzy a strach? Ano, ale jen po jednu dobu.

Trump a jeho team musí pochopit, ze civilizace, kterou představují, je již řadu let na svém vrcholu a jako každá jiná civilizace v lidských dějinách právě na vrcholu začíná eroze! Erozi nelze pozastavit či odstranit tradičními “vyzkoušenými” metodami a prostředky, tak jak v minulosti během řešení problémů souvisejících například s expanzí. Je nehoráznost očekávat od Trumpa a jeho teamu pochopení, že tento problém je daleko závaznější? Že ho nemohou vyléčit vyzkoušené metody a že je v zájmu civilizace, ale i v zájmu budoucnosti lidstva, že by se měli zamyslet a možná najít řešení pro naši společnou lidskou civilizaci? A nebo je už tak pozdě, že se Titanic potápí a my se o tom nesmíme ani dozvědět?