Knížka nevelká počtem stran, ale obsahem, se věnuje úseku zhruba dvou dekád života, převážně strávených v Česku. MUDr. Yekta Uzunoglu, autor knihy, je turecký Kurd, lékař, spisovatel a překladatel, bytostně je milovníkem slova, obhájce svobody a lidských práv. V knize zmiňuje věci, nad nimiž budeme v neuvěření kroutit hlavou, že se udály u nás a ne někde na Středním východě nebo v polovině minulého století.
 
Zmíní dlouhé měsíce strávené ve vyšetřovací vazbě, návštěvy ilegálů, pohrůžky likvidací, pátrání Interpolu, kradená a podpálená auta, falešné bankovní karty a dokumenty. Podivné zadržení policií na Hradě, za udivených pohledů zahraniční delegace, blížící se spíše únosu, spadá už do nedávné doby. Téměř detektivní román, jen role pachatelů a detektivů se vyměnily. Zločin je chráněn a nevinný šikanován.
Sám autor knihu uvádí jako: Autobiografický popis dějů, kdy islamistická mafie řádí v ČR napojená na vrcholné politické a policejní představitele.
Pokud autor mluví o lidských právech, tak ve smyslu ohrožení naší bezpečnosti, svobod a humanismu, bezpečí jak říkává – jeho hostitelské země. Kurdové dobře vědí jak zlé je žít bez svobod a práv na to základní, třeba zpívat, číst a učit se ve vlastní řeči. Daleko těžší je nesmět žít ve vlastní zemi, být permanentním psancem. Pokud žití v hostitelské zemi je někomu trnem v oku, kam vlastně a proč utíkat?
 
Kurdská otázka je v knize nastíněna, děj se však týká převážně Česka, našich institucí, politiků, policie, práva, osobností, dokonce i prezidentů a mezinárodních vztahů. Nevyhne se ani otázce zbraní, zmíní i problém TAMARA a vývozu menších zbraní jinými “posvěcenými” cestami.
 
Zajímavý, napínavý a až dojemný je exkurz koncem devadesátých let do Turecka, kde je autor nucen absolvovat tamní vojenskou službu. Zároveň se dozvíme jak těžké to má turecká demokracie a lidé jí naklonění. Je zmíněn i atentátník na papeže Jana Pavla a další příběhy, které zde není účelem jmenovat.
 
Když čtete knihu, uvědomujete si, jak jsou Kurdové jiní a přitom máme mnoho společného. Mají milice a nemají svůj stát, my jsme měli legie a neměli jsme stát. Jen osud k nám byl příznivější, tehdy na začátku minulého století. Nás později drtil nacismus, Kurdové se potýkali s genocidou, dnes s islámofašismem Daesh. Ale je ISIS pouze otázkou Středního východu a Afriky? Stojí ten kůň před branami nebo si už bránu samým nadšením bouráme sami?
 
Kurdové jsou jiní, protože si svojí kultury a hodnot přenášených z generace na generace váží, dokáží za nimi jít bez zbytečného okolků a přímo, dokud jim “povolí” bojovat. Bojovat ne s nenávistí, ale dalo by se říct s “neutuchajícím odhodláním” a vztahem ke svobodě. Užili si více bezpráví a boje a to je patrně nutí se nevzdávat.
 
 
Kurdská otázka je stále tabu, cosi však říká, že dlouho už ne. Každopádně se jedná o knihu, kterou lze kdykoliv vzít ruky a znovu se začíst, vždycky tam najdete něco nové, něco pro inspiraci nebo dříve přehlédnuté, právě takové knihy mám ráda.
 
______________________________________________________________
 
O MUDr. Yektovi Uzunoglu se více lze dozvědět na jeho blogu. Osobně jsem jej poznala na besedě v Olomouci. Už dříve ode mně bylo poněkud troufalé, že jsem se jako laik pustila do “kurdské tématiky” a napsala asi čtyři články. Bylo to těžké, obdobně jako dnes při pokusu o jakousi “recenzi” knihy, dokonce se to vše neobešlo bez jistého a vícero varování, ale varování by nás spíš měla motivovat k činům než k mlčení a bání se.  
Zdenka Wagnerová
Jiné zdroje:
1. června 2006 obdržel MUDr. Yekta Uzunoglu Cenu Františka Kriegra. Zdroj: knika Výpověď – Yekta Uzunoglu.
 
13. března 2007 František Janouch píše za skupinu signatářů otevřený dopis “Žalujeme´”, v něm mj zmiňuje:

Dvanáct let a šest měsíců pro vyřešení kauzy, jež slovy soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Mgr. V. Rašína “… svou složitostí výrazně nevybočuje z obvyklého rámce projednávaných trestních věcí…”, je evropským skandálem nejen pro českou policii a justici, ale i politiku, která není schopna tento stav napravit. V Evropě, která v těchto dnech vzpomíná padesáté výročí svého sjednocení, je ovšem takovýto stav neudržitelný!” a oznamuje rozhodnutí MUDr. Yekty Uzunoglu vyhlásit protestní hladovku. Solidární 24 hodinovou hladovku držela spolu s ním řada významných osobností. (kniha Výpověď – Y.U.)

31. července 2007 skončil osvobozujícím rozsudkem soudní proces, trvající skoro 13 let. “Domníváme se  že dr. Uzunoglu kromě osvobozujícího rozsudku náleží též omluva státu, jehož orgány to vše způsobily, a jsou tedy za všechna ta příkoří nejen morálně, ale i politicky a ekonomicky odpovědné..…”, V Praze 22. září 2007 František Janouch a Libuše Šilhánová … (kniha Výpověď – Y.U.)
 
22. prosince 2015 další zadržení rovnající se spíše únosu na Pražském hradě před očima kurdské parlamentární delegace, před odborem Kanceláře prezidenta republiky, přímo po jednání s panem Hynkem Kmoníčkem. Ale to už jsme u nově vydané knihy Islamistický Trojský kůň a otázek komu to vše slouží, otázek směrovaných EU i k nám čtenářům.